Teplo dnešních dnů…
6. 8. 2018, České Budějovice; „Je Ti teplo, děvenko, teplo…?“ Známá slova dědečka Mrazíčka se mi derou na mysl v posledních dnech stále častěji.
Vyšehradská madona – Dešťová; křídlový novogotický oltář v postranní kapli P. Marie Vyšehradské; ilustrační snímek: Vyšehradská kapitula
Není divu, horko letních dnů doprovázené věšteckými předpověďmi našich meteorologů, aktuálními a srovnávacími statistikami a katastrofickými plány, které se zcela určitě promítnou do legislativy, nás téměř pohlcují. Je horko a bude ještě větší. Labe i Rýn jsou historicky téměř na nule, lodní doprava skomírá. Sklízíme dříve než máme, studny vysýchají, globální oteplování vítězí.
Jaksi se při tom zapomíná, že horko patří k letním dnů, že období sucha bylo i dříve. Ne nadarmo je vyšehradská Madona nazývaná „Dešťová“. Ne nadarmo po staletí, věrni ve víře, putovaly zástupy na Vyšehrad ze všech koutů naší země, aby si v období sucha vyprosily spásonosný déšť. Z období, kdy jsme chtěli „poroučet větru a dešti“ máme na podobné téma film „Procesí k Panence“…
Co zůstane po nás? Zničená příroda, kterou jsme se snažili a snažíme přetvořit „k obrazu svému“ zapomínajíc, že byla, je a zůstane především dílem Stvořitele…
(Autor článku: Jan Kotous)