Missa chrismatis v katedrále sv. Mikuláše

02.04.2024 Petr SAMEC

Přátelství s Ježíšem zůstává jedinou jistotou

Zvuk zvonů, slavnostní pochod, zaplněná katedrála a dlouhý průvod mužů v bílém rouchu. Nadešel Zelený čtvrtek a v katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích začíná Missa chrismatis. Bezmála osmdesát kněží spolu s jáhny a bohoslovci českobudějovické diecéze se schází se svým biskupem Vlastimilem, aby s ním slavili mši svatou, vyslechli jeho povzbudivé slovo, obnovili své kněžské závazky, modlili se nad posvátnými oleji a přijali biskupovo požehnání pro slavení nadcházejícího velikonočního třídení. Fotogalerii z obřadu najdete ZDE.

Foto: Radek Gális

„Přátelství s Ježíšem je jádrem kněžského života a předpokladem plodného kněžského působení. Kněz je nejprve přítelem Mistra a pak teprve Božím poslem,“ řekl v homilii otec biskup a pokračoval: „Žít v přátelství s Kristem znamená žít v důvěrném vztahu s Ním, být s Ním v přímém kontaktu, sdílet s Ním Jeho úděl, naslouchat Jeho slovům. Hledět Mu do očí jako Mojžíš na poušti, ležet Mu na prsou jako apoštol Jan při Poslední večeři.“ Biskup vybízel své kněze: „Položme svou hlavu, často tak stísněnou a stresovanou, na milující Mistrovo srdce. Naslouchejme Mu, rozjímejme o Něm, přimkněme se k Němu úplně jako Maria. Ptejme se sami sebe: Známe Pána, Jeho plány, záměry a touhy? Slyšíme Jeho hlas? Komu patříme?“

Konkrétní návod na život v přátelství s Ježíšem přináší duchovní deník papeže sv. Jana XXIII:

  • Každodenní slavení Eucharistie,
  • každodenní svědomitě vykonaná modlitba breviáře,
  • každodenní rozjímání,
  • každodenní modlitba svatého růžence,
  • každodenní obnova předsevzetí z exercicií,
  • každotýdenní zpověď
  • a každoroční duchovní cvičení.

„Život v přátelství s Kristem, Synem živého Boha, se trochu podobá manželství,“ nabídl otec biskup další úhel pohledu na téma své homilie. „Nebudeme-li s Ním denně v modlitbě hovořit, pak si s Ním jednoho dne už nebudeme mít co říct. Odcizíme se a snadno se dopustíme nevěry. Anebo když už na Něj v rozjímání nepohlížíme, ztratíme Ho z očí, odcizíme se Mu a potom Mu rovněž můžeme být při nejbližší příležitosti nevěrní.“
Biskup Vlastimil dále hovořil o vzniku intimní církve, kdy Ježíš svěřil s kříže apoštola Jana Panně Marii a Pannu Marii apoštolu Janovi a vytváří mezi nimi horizontální pouto, svazek lásky, a vyjádřil přání, aby se všichni touto intimní církví ve svých mezilidských vztazích inspirovali. Mluvil o tom, že přátelství s Kristem přináší ovoce, dokážeme-li svědčit o Kristu, a uvedl příklad svatého Jana Sarkandra.

Foto: Radek Gális

Svou homili zakončil otec biskup slovy: „Přátelství s Ježíšem je jádrem našeho kněžství. Mohutnost a čistota řeky závisí na jejím spojení s pramenem. Existuje-li, pak zůstává dost nosná pro nákladní lodě i dost dynamická pro chod elektrárem. Čistota a síla našeho kněžského svědectví tedy závisí na našem přátelství s Kristem, které je pramenem naší služby. Pak nás nebude drtit to, že jsme neúspěšní, ani skličovat, že jsme jakoby zbyteční. Nezapomeňme na to, co se četlo při našem kněžském svěcení: ‚Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.‘ Mít Ježíše za přítele, to úplně stačí. To je a zůstává jedinou jistotou, kterou může dát biskup svým kněžím pro naplněný život. Amen.“
Biskup Vlastimil promluvil i k těm, kteří se v katedrále shromáždili se svými kněžími: „Modlete se za své kněze. Prosme Pána, ať naplní své kněze svým Svatým duchem, ať jim dá všechny potřebné dary, aby věrně konali svou službu a aby všechny, kdo jsou jim svěřeni, vedli bezpečně po cestě spásy. Modlete se i za mě. Prosme Pána, ať je váš biskup věrný svému apoštolskému poslání, ať se mezi vámi opravdu stane obrazem Ježíše Krista, velekněze, dobrého pastýře, učitele a služebníka všech. Kéž nás Pán zachová ve své lásce a dovede nás všechny do života věčného. Amen.“
Po mši svaté se obrátil ministrant na svého kněze se slovy: „Pane faráři, vážně jste s Pánem Ježíšem přátelé? Já myslel, že se znáte jenom pracovně.“

 Stanislava Vitoňová

Foto: Radek Gális