Rada Iustitia et Pax k otvírací době v českých obchodech
Senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který byl nakonec ve svém třetím čtení 15. dubna 2016 Poslaneckou sněmovnou schválen, zaznamenal nemalou pozornost politiků a veřejnosti. Na tyto ohlasy nelze nereagovat.
Jsme přesvědčeni o tom, že právě ochrana soukromí jednotlivce a ochrana rodiny se staly úkolem, společným pro všechny lidi dobré vůle. Je nutné pracovat na vytyčení dělící linie mezi podmínkami k důstojnému rozvoji života a životem nesvobody v područí dnes někdy až nelidských pracovních povinností.
Rovněž nové technologie přinesly kromě nových možností pro komunikaci zvýšené nároky na dosažitelnost a na výkon lidí. Zvykli jsme si, že mezi pracovní povinnosti může patřit i požadavek zůstat v dosahu i mimo pracovní dobu. Pracovní doba jakoby neměla ve světě virtuálních týmů a dematerializovaných kanceláří oč se opřít. Kde tedy hledat nějaký opěrný bod v době, která setřela hranici mezi pracovištěm a domovem, mezi veřejným a soukromým?
„Práce, modlitba a slavení udávají rytmus našeho života,“ říká papež František. „Je důležité věnovat čas spokojenému pohledu na to, co se nám podařilo vykonat v naší práci. Hovořím samozřejmě o práci nejen ve smyslu řemesla nebo zaměstnání, ale v širším smyslu slova, totiž činnosti, kterou my lidé, muži a ženy, můžeme spolupracovat na stvořitelském Božím díle.“
V tomto smyslu je návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě krokem vpřed. Umožní lidem vrátit se ke svým rodinám a trávit svátky společně se svými blízkými. Argumenty odpůrců této právní normy, například to, že větší počet lidí bude muset nakoupit za kratší čas na stejné ploše, což přinese snížený komfort pro zákazníky a více stresu pro zaměstnance, nejdou k jádru problému. Nehledě na to, že případné schválení zákona Senátem PČR uzavře dveře prodejen pouze 1. ledna, 25. a 26. prosince a na Štědrý den od 14,00 do 24,00 hodin, a to ještě s výjimkou prodejní plochy nižší než 200 metrů čtverečních. Původní návrh zákona počítal s dalšími čtyřmi dny, a to s velikonočním pondělím, 8. květnem, 28. zářím a 28. říjnem.
Na jedné straně velká pracovní vytíženost a na druhé straně pohodlnost vedou v konečném důsledku k obecnému nářku nad nedostatkem času a postupnou ztrátou citlivosti k hodnotám druhých. Jedním z klíčových úkolů dnešní doby v zájmu celé společnosti je vytváření opor pro slaďování pracovního a rodinného života.
Podle nového občanského zákoníku je rodina pod zvláštní ochranou zákona. A tak podobně jako jsme uvykli, že chráníme přírodu, měli bychom v rozpravě o podobě zákonů více pamatovat na ochranu člověka a rodiny. Pro zdravou společnost představují fungující rodiny přirozený stabilizační prvek. Zde se lidé mohou rozvíjet a vytvářet vztahy založené na jiných než čistě peněžních základech. V rodině se učíme solidaritě a obětavosti, jak chránit slabšího nebo pomáhat tomu, komu síly již nestačí, učíme se dávat a dostávat. Ale rodinu samotnou, i vysoké výkony hospodářství, o kterých jsme si navykli číst ve statistikách hrubého domácího produktu a zakládat na nich další posuzování společenských ukazatelů, nijak neochrání ani nerozvinou. Právě naopak. Rodině by proto měly veřejné rozpravy o nových zákonech věnovat zvláštní pozornost. I proto jsme zastánci toho, aby se u nových zákonů neřešily jen jejich možné dopady na rozpočty či soulad s mezinárodními smlouvami, ale aby se součástí legislativního procesu staly dopady na rodičovství a rodinu.
Řada lidí soudí, že výše uvedené se přeci rozumí jaksi samo sebou. Právě parlamentní rozprava o omezení otevírací doby nákupních center bohužel opět připomněla, že právě na rodiny, které jsou základními kameny naší společnosti, se pozapomnělo. Pouze systémová opatření, která jsou komplexní a navazují na sebe, vytvářejí prostor pro lepší fungování rodin na základě jejich svobodné volby.
„Posedlost ekonomickým ziskem a technická výkonnost ohrožují rytmus lidského života, zahrnující rytmus odpočinku, zejména nedělního odpočinku, který je nám dán, abychom při něm užívali toho, co se nedá vyrobit a co se nespotřebovává, co se nedá koupit a nikde se neprodává,“ podtrhuje římský biskup František. „Možnost slavit je tedy drahocenným Božím darem, je to dar, kterým Bůh věnoval lidské rodině. Nepokazme ho!“ Omezení otevírací doby nákupních center tak, jak je navrhováno, je jen velmi malým příspěvkem pro zlepšení fungování rodin a v důsledku celé naší společnosti. Věříme, že se nám vyplatí a že je počátkem dalšího pozitivního procesu ve prospěch rodin.
Václav Malý, biskup, předseda Rady Iustitia et Pax
26. 4. 2016