Živý Kříž v Římově

Jarní poutí u příležitosti svátku Nalezení Svatého Kříže (3. května) začíná v Římově již po staletí poutní sezóna. Letos se pouť uskutečnila v neděli 4. května a poutní mši svatou sloužil v ambitech římovského poutního areálu českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. Fotografie si prohlédněte na odkazu ZDE.

Jarní pouť v Římově; Foto: Stanislava Vitoňová / Člověk a víra

Poutní místo Římov je díky své unikátní pašijové cestě neoddělitelně spjato s Křížem našeho Pána Ježíše Krista. Od poloviny 18. století sem právě ve svátek Nalezení Svatého Kříže přicházelo z Klokot u Tábora jedno z nejstarších a nejdelších procesí. Současný duchovní správce Římova P. Jakub Václav Zentner FSSP tradici těchto stokilometrových procesí Klokoty – Římov obnovil a po loňském prvním ročníku poputují letos ve dnech 9. – 13. července poutníci do Římova podruhé.
Svátek Nalezení Svatého Kříže, sloučený během liturgických reforem z poloviny minulého století se svátkem Povýšení Svatého Kříže, připomíná událost, kdy byl identifikován pravý Kříž, na kterém umřel Pán Ježíš Kristus: nemocný člověk, který se ho dotkl, byl okamžitě uzdraven. Tento pravý Kristův Kříž můžeme vidět v Římě v Basilice minor „Santa Croce in Gerusaleme“ (česky Svatého Kříže Jeruzalémského), titulární bazilice zemřelého kardinála Miloslava Vlka, rodáka z jižních Čech. Tento skutečný, živý Kříž Pána Ježíše Krista reprezentuje všechny kříže, jimiž se obklopujeme ve svých domovech, v kostelích, u cest a jinde. Je prosáklý Kristovou krví. Je spolu s Turínským plátnem nejvzácnější hmotnou relikvií úzce a přímo spojenou s Ježíšem Kristem. Je nástrojem spásy a centrem Božích plánů napříč dějinami spásy.
„Je dobré, abychom si zvláště v tomto jubilejním roce uvědomili, že právě na Kříži, který se uchovává v římské Bazilice Svatého Kříže, byly smyty všechny hříchy, i hříchy každého z nás,“ řekl v homilii biskup Kročil a citoval ze 3. a 4. verše proroka Izaiáše: „Byl to muž plný bolesti, zkoušený nemocemi. Byly to naše nemoci, které on nesl, naše bolesti na sebe vzal.“ (srov. Iz 53, 3-4) Mluvil o tom, že Pán Ježíš nesl spolu s našimi hříchy i obrovské břemeno utrpení, bolestí a nemocí všech dob, minulosti i současnosti. Proto se Ježíšovo utrpení nedá srovnat s ničím na světě, s ničím v celé historii lidstva. Pro Ježíše Zmrtvýchvstalého neběží čas, není jen minulost a budoucnost, ale je věčné teď. Náš Pán na sebe vzal spolu s našimi hříchy, které jsme spáchali dosud, i ty, které ještě spácháme a které spáchají i budoucí generace. Pán Ježíš vzal naše nynější bolesti a utrpení už předem na sebe.

Jarní pouť v Římově; Foto: Stanislava Vitoňová / Člověk a víra

„Při letošní národní pouti v Římě jsem si znovu uvědomil, že za utrpením každého z nás stojí Ježíš. On ho nese s každým z nás,“ sdílel svou zkušenost biskup Vlastimil Kročil. „Jestliže své utrpení přijmu a obejmu, spojuji se ve své bolesti s Ním. V tomto hlubokém tajemství dávám svému utrpení jméno: Jsi to Ty, Zdrcený. Ty, Opuštěný. A takto s Ním v hlubokém objetí soucítím, jsem Mu nablízku a mohu tak pociťovat Jeho pokoj, Jeho osvobození. Hle, to je živý Kříž v mém životě! Je to Ježíš Kristus ukřižovaný, skrytý za našimi bolestmi a utrpením. A Kříž je nerozlučně spojen se vzkříšením!“

Text a foto: Stanislava Vitoňová / Člověk a víra