Vzpomínka na biskupa Josefa Hloucha

V pátek 10. června 2022 jsme v Českých Budějovicích připomínali 50. výročí od úmrtí 9. českobudějovického biskupa, Služebníka Božího Mons. ThDr. Josefa Hloucha. Fotografie z průběhu celého dne najdete na odkazu ZDE.

Foto: Petr Samec

Vzpomínkový program byl zahájen v 15:30 modlitbou u hrobky českobudějovických biskupů na hřbitově sv. Otýlie. V této hrobce čekají na své vzkříšení kromě Josefa Hloucha také biskupové Martin Josef Říha, Josef Antonín Hůlka a Šimon Bárta. Společné modlitby se zúčastnili též příbuzní Josefa Hloucha a několik farníků a farnic z Českých Budějovic.

Od 17:00 následovala mše svatá v katedrále sv. Mikuláše. Při slavnostním obřadu zaznělo „Českobudějovické requiem“ skladatele Karla Fráni (1940–2018), bývalého dlouholetého regenschoriho českobudějovické katedrály, sbormistra a dirigenta Jihočeského divadla a Národního divadla v Praze. Mši svatou celebroval J. E. Mons. Vlastimil Kročil, diecézní biskup českobudějovický.

Foto: Petr Samec

Svou promluvu věnoval otec biskup významu a odkazu Josefa Hloucha a zaznělo v ní mimo jiné:

„Jsou stále mezi námi mnozí, kdo nejen že pamatují tento den, nýbrž měli i možnost setkat se s tímto mimořádným pastýřem milujícím své stádce, tedy ti, kdo měli možnost poznat jeho dobrotu a lásku. Já jsem sice neměl možnost poznat biskupa Hloucha osobně, ale od chvíle, kdy jsem nastoupil do služby budějovického biskupa, takřka bez přestání slyším nejrůznější svědectví o jeho svatém životě.“

„Je až s podivem, že i když jako biskup aktivně působil v diecézi tak krátce – vlastně jen pouhých sedm let – dokázal se tak výrazně zapsat do dějin naší diecéze.“

„On měl vždy a stále před očima budování chrámu, který není z kamene a kvádrů, šlo mu totiž vždy o chrám, který není vystavěn lidskýma rukama. Zjevná byla jeho mimořádná a neutuchající láska k bližním, ochota odpustit pronásledovatelům, pevná víra, kterou osvědčil i v letech nesvobody, internace a krutého teroru. To všechno byly a jsou důvody, proč jsem v roce 2018 přikročil k zahájení kanonického procesu beatifikace. Nikdo nevíme, jak dlouhá to ještě bude cesta, ale pevně věřím, modlím se za to – a i vás k modlitbě vyzývám – aby na konci této cesty byl biskup Hlouch oslaven církví a aby jednoho dne – dá-li Bůh – byl prohlášen za blahoslaveného.“

„Jak je známo, jeho heslem bylo: „Skrze Marii k Ježíši“. On sám ovšem častěji připomínal: ,Úcta mariánská není ubohé žebrání ani nasládlé matičkování: přijmout Marii znamená přijmout i Ježíše. Jen ten jde opravdu k Marii, kdo chce dojít k Ježíši, poněvadž Maria jest cesta, pilíř pro Boží chrám. Správná úcta mariánská jest převzetí ideálů mariánských za své, splnění podmínek spásy, aby na nás nebyla marně vylita krev Kristova a proplakány slzy Mariiny‘.“

Foto: Petr Samec

Po bohoslužbě byla v katedrále zahájena výstava fotografií „Biskup Hlouch objektivem dvou fotografů“. Fotografie byly pořízené v letech 1969–1972 pány Bohumilem a Danielem Havránkovými. Jeden z autorů – Daniel Havránek – se vernisáže osobně zúčastnil. Autorské dílo otce a syna Havránkových na výstavě doprovázejí informační panely a fotografie ze života biskupa Hloucha, které připravilo pastorační středisko při Biskupství českobudějovickém. Důstojnou atmosféru vernisáže dotvářela nádherná melodie „Ave Maria“ v podání Lucie Kolářové. Všeobecné dojetí pak vyvolala recitace známé básně „Milion duší“ v přednesu Petra Kroniky. Tuto báseň složil Josef Hlouch v době nedobrovolného odloučení od své diecéze. Výstavu fotografií si můžete v katedrále prohlédnout až do konce srpna 2022.