Ukončení Svatého roku 2025

Slavnostní mší svatou v katedrále svatého Mikuláše o svátku Svaté rodiny byl ukončen Svatý rok 2025. Fotografie najdete zde.

„Bylo přáním papeže Františka, aby ve všech katedrálách na celém světě byl Svatý rok zahájen a také ukončen právě na tento svátek, kdy máme před očima malé betlémské Dítě Ježíše, Marii a Josefa,“ začíná svou homilii hlavní celebrant mše svaté, diecézní biskup českobudějovický Mons. Vlastimil Kročil a uvádí, že papeže Františka vedla k tomuto rozhodnutí myšlenka, že všichni věřící v Ježíše Krista tvoří jedno společenství, jednu velkou rodinu Církve. 

Všichni patříme Pánu, my všichni jsme Jeho dětmi. Putujeme společně tímto světem jako poutníci naděje a známe cíl svého putování. „Dnes děkujeme Pánu za uplynulý Jubilejní rok s mottem „poutníci naděje“, v němž jsme mohli zakusit sílu Božího milosrdenství a Jeho dobroty. Věřím, že jsme byli posíleni a upevněni ve víře, naději a lásce,“ činí tečku za Svatým rokem 2025 diecézní biskup českobudějovický.

Ve své homilii se biskup Kročil dále věnuje rozjímání o nazaretské rodině a duchovních hodnotách, které jsou s ní neodmyslitelně spjaty a které se v posledních desetiletích vytrácejí, ač do života nutně a bezpodmínečně patří. Jedná se o vzájemné poznávání, úctu jednoho k druhému, schopnost vyjít sám ze sebe, pěstování společného dobra, umění sebeobětování pro druhé, schopnosti mlčet i se společně se modlit. Mluví o nejdůležitějším vztahu – vztahu mezi manželi, od něhož se pak odvíjí vztah rodičů a dětí. Věnuje se slovům apoštola Pavla o podřízenosti ženy a uvádí, že jsou často přijímána s rozpaky, neboť dnešní společnost preferuje rovnoprávnost mezi mužem a ženou.

„Ona podřízenost však platí ve vztahu vzájemně, jako musí být vzájemná láska mezi mužem a ženou,“ vysvětluje otec biskup Vlastimil a doplňuje: „Kdo opravdově miluje, nemá problém se podřídit a nepociťuje to jako nějaké ponížení. Podřízenost v tomto smyslu znamená spíše vnímat potřeby druhého, být citlivý, empatický, být schopný vést dialog, nerozhodovat o všem jen sám, jde také o schopnost vzdát se svého vlastního ‚já‘ ve prospěch společného ‚my‘.“

Jsme hříšní lidé a cítíme svou nedostatečnost. Na cestě k ideálu dokonalé pravdy a lásky často klesáme a padáme. Bůh nám však vždycky pomůže vstát, nenechá nás bez pomoci. Neopomíjejme velikost a krásu ideálu! Nestyďme se za ně a nevzdávejme se jich, to by byl začátek konce. Stůjme na stráži hodnot evangelia, na stráži hodnot ryze křesťanských!

V závěru své homilie adresoval biskup Kročil shromážděnému Božímu lidu slova povzbuzení: „Bratři a sestry, každý z nás je na své vlastní pouti, která je jedinečná a neopakovatelná. Zároveň však kráčíme jako společenství, a dokonce jak jsem už zmínil na začátku, i jako členové jedné velké rodiny, která se navzájem podporuje v tom, abychom jednou dosáhli cíle naší pouti, jímž je Boží království. Snažme se kráčet i nadále s důvěrou a nadějí! Amen.“

Před závěrečným požehnáním přijali z rukou Mons. Kročila ocenění České biskupské konference dva diecézané: P. Bohuslav Švehla a pan Vítězslav Marčík. Více si přečtěte zde.

Text a foto: Stanislava Vitoňová, Člověk a víra