Úcta ke sv. Anežce je v diecézi živá

Návštěvníkům přibližuje období 13. století a životní peripetie nejmladší dcery českého krále Přemysla Otakara I. Seznámí se s duchovní filosofií svatého Františka a svaté Kláry a spolu s Anežkou prožijí její hluboký, niterný vztah k Bohu, který vedl kroky přemyslovské princezny až za zdi kláštera. Ta místo světského bohatství dala přednost životu v chudobě, přijala řeholi sv. Františka, založila v Praze klášter klarisek a k němu přiléhající špitál. Později iniciovala i zrod jediného českého rytířského církevního řádu Křížovníků s červenou hvězdou, o němž se návštěvník výstavy také dozví řadu zajímavostí.

Anežka Přemyslovna byla již za svého života vzorem křesťanské víry a lásky, dlouhá staletí po své smrti byla uctívána jako svatá. Kanonizace se však dočkala až v listopadu 1989 a zůstane tak navždy spjatá se sametovou revolucí a symbolem vytoužené svobody.

„Milá Anežko, děkujeme Ti za ochrannou ruku, kterou jsi nad námi držela 25. listopadu 1989. Prosím, měj ruku i nadále připravenou, třeba ji ještě budeme potřebovat…“ (slova Václava Havla napsaná na kus papíru v listopadu 2011).

Výstava Svatá Anežka Česká a obraz její úcty v jižních Čechách je pro veřejnost otevřena do 18. října 2020 (úterý – neděle, svátky) od 9.00 – 18.30.

Snímky: Miroslav Bína / BCB

Odkaz světice oslovuje i současníky

Ředitel Jihočeského muzea František Štangl je rád, že se nápad podařilo realizovat do podoby ucelené expozice. „Je poměrně složité získat fyzické předměty k tématu svaté Anežky či k době, ve které žila. Výstava má proto z výrazné části informativní charakter. Přesto, kolektiv autorů se dobře zhostil výzvy, kterou osoba této světice představuje. Děkuji zapůjčitelům, zejména Křížovníkům, kteří představují jediný ryze český řád založený Anežkou Českou. Jde o řád špitální a my bychom neměli v každé době zapomínat na tento rozměr péče o chudé a nemocné,“ řekl František Štangl a připomněl i souvislost s událostmi roku 1989 a další rovinu odkazu této české patronky – legendu o tom, že v Čechách bude dobře v momentu jejího svatořečení.

Expozice je složena z několika částí, včetně souvislosti světice s regionem jižních Čech. „Jedná se o sochy, obrazy a sakrální stavby zasvěcené svaté Anežce. Nejznámější je farní kostel v Českých Velenicích z roku 1935 a fotograficky přibližujeme také další kaple, např. u Holubova s mozaikou, Boží muka v Týně nad Vltavou. Některé objekty představujeme pouze slovem – sochu v klokotském kostele, případně oltář sv. Anežky v Pluhově Žďáře či Nepomuku. Představujeme i freskovou výzdobu z českobudějovického kostela Božského Srdce Páně,“ představil konkrétní objekty Lukáš Pelikán, spoluautor výstavy.

K realizaci expozice přispělo také archeologické oddělení muzea. „Co se týká staršího období a archeologické části samotné realizace, některé předměty jsme půjčili přímo z našeho archeologického depozitáře. Většina je zapůjčena z dalších zdrojů. Naštěstí stále nacházíme předměty z období 12. až 13. století a dokážeme si tak představit život tehdejších lidí, jak vypadal středověký svět a jak se lišilo například i prostředí církevní či šlechtické,“ uvedla archeoložka muzea Zuzana Thomová. Pro samotnou výstavu archeologové přispěli také textovou částí popisující tehdejší dobu.

Sv. Anežkou to začíná

František Růžička zapůjčil pro výstavu pamětní předměty z listopadové události svatořečení Anežky České

Výstava Svatá Anežka Česká a obraz její úcty v jižních Čechách je součástí zamýšleného volného cyklu expozicí, které se zaměří na vybrané světce z českého území. Po Anežce České by se Jihočeské muzeum rádo věnovalo sv. Janu Nepomuckému, patronu Schwarzenbergů. „Není most, kde by nestála socha tohoto světce. Současně jej, jako jednoho z mála českých světců, znají i za hranicemi, takřka na všech kontinentech. K přípravě této expozice bychom rádi oslovili také diecézní Svatojánské muzeum v Nepomuku. Do třetice chceme představit sv. Jiřího,“ představila plány zástupkyně ředitele muzea a garantka výstavy Helena Stejskalová.

Zapůjčitelé –  instituce: Arcibiskupství pražské, Česká televize, Klášter sester klarisek Brno – Soběšice, Kláštery Český Krumlov, Národní galerie, Řád křížovníků s červenou hvězdou, SOkA České Budějovice, Střední uměleckoprůmyslová škola sv. Anežky České Český Krumlov

Individuální zapůjčitelé: Miroslav Kekrt, Ladislav Lhota, Jan Rolník, Pavel Rožboud, František Růžička, David Sedlecký, Pavla Svobodová, Petra Šnokhausová, Daniel Ignác Trubač.

Více informací o pozadí výstavy a vzpomínku přímého účastníka svatořečení přineseme v prosincovém magazínu Setkání.

(Autor článku: Miroslav Bína)