Slavnostní bohoslužba ke cti bl. Karla I.

Obraz bl. Karla I. od Z. Mareše (2020); foto: Zdeněk Prchlík

V pátek 1. dubna 2022 uplynulo 100 let od úmrtí blahoslaveného Karla I., posledního českého krále a rakousko-uherského císaře. Karel I. zemřel ve vyhnanství na ostrově Madeira ve věku necelých 35 let. Svůj osud vypovězeného panovníka a své utrpení nesl s odevzdaností do vůle Boží. Svědkové jeho posledních chvil popisují, že zemřel s pohledem upřeným na Nejsvětější svátost, údajně se slovy: „Proto musím tolik trpět, aby mé národy našly cestu k sobě“. Pohřben je v poutním kostele Nostra Senhora del Monte nad Funchalem. Tam očekává své vzkříšení, obklopen láskou a modlitbami obyvatel Madeiry a poutníků ze všech „jeho národů“, které na něho ani po sto letech nezapomněly.

Foto: Petr Samec

K poctě této významné osobnosti se v českobudějovické katedrále sv. Mikuláše konala slavnostní bohoslužba celebrovaná otcem biskupem Vlastimilem Kročilem. Mimořádně důstojnou atmosféru obřadu v zaplněné katedrále dokreslila přítomnost čestné stráže příslušníků spolku „Jednadevadesátníci“ v dobových rakousko-uherských uniformách. Po celý den byl k úctě vystaven i relikviář s ostatkem bl. Karla, který byl do katedrály instalován 17. srpna 2020, tedy ve výroční den jeho narozenin (* 17. 8. 1887).

Čestná stráž salutuje při rakousko-uherské hymně; Foto: Petr Samec

Další fotografie z obřadu si můžete prohlédnout ve fotogalerii ZDE.

Modlitba k blahoslavenému Karlovi I.

Blahoslavený císaři Karle,

Ty jsi ve svém životě přijal nesnadnou službu panovníka i tíživé úkoly jako pověření od Boha a svěřoval jsi všechno své myšlení, rozhodování a jednání Trojjedinému Bohu.

Prosíme Tě, přimluv se za nás u Boha a vypros nám důvěru a odvahu i v nejtěžších situacích našeho života, abychom neklesali na mysli, ale abychom věrně následovali Krista.

Vypros nám milost, ať jsou naše srdce přetvořena podle Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.

Pomáhej nám, abychom se soucitem a s odhodláním pomáhali chudým a potřebným a neohroženě usilovali o pokoj doma i ve světě. Ať naše životy v každé situaci s důvěrou vkládáme Bohu do rukou, abychom Mu mohli patřit a k Němu dojít jako Ty, skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Odkaz Karla I. pro naši dobu

Karel I. se narodil 17. 8. 1887 na zámku Persenbeug v Dolním Rakousku a dostal jméno Karel František Josef. Jeho rodiči byli arcivévoda Otto Habsburský a princezna Marie Josefa Saská. Karel prošel hlubokou katolickou výchovou a byl znám velkou láskou k Nejsvětější svátosti oltářní a k Božskému Srdci Ježíšovu. Všechna důležitá rozhodnutí činil na základě modlitby. Na trůn nastoupil 21. 11. 2016. Povolání státníka a politika chápal především jako následování Krista a službu lidem. Snažil se zmírnit utrpení vojáků i strádání civilního obyvatelstva a hlavním cílem jeho krátké vlády bylo ukončení I. světové války. Jako jediný z odpovědných představitelů válčících států podporoval mírové snahy papeže Benedikta XV. I přesto, že se mu nepodařilo válku ukončit, udělal alespoň vše proto, aby rozpad monarchie proběhl bez krveprolití. V červenci 2017 rozsáhlou amnestií osvobodil politické vězně (např. K. Kramáře, A. Rašína a V. Klofáče). Velmi důležité bylo jeho setkání s Václavem Klofáčem, místopředsedou Národního výboru československého, se kterým 14. října 1918 dohodl pokojné předání moci v Praze.

V sociálních otázkách předběhl svou dobu. Bez ohledu na špatnou hospodářskou situaci za války prosadil v monarchii – na základě učení sociální nauky církve – rozsáhlé a vzorné sociální zákonodárství a položil tak základ k moderní sociální politice většiny současných středoevropských států. Od roku 1917 tak mělo Rakousko-Uhersko jako první země světa ministerstva sociálních věcí a ministerstvo veřejného zdraví. Sociální zákonodárství Rakousko-Uherska převzaly téměř všechny nástupnické státy.

To vše byly důvody k tomu, že již v roce 1923 podal Wilhelm Miklas (v letech 1928–1938 prezident Rakouské republiky) podnět k zahájení procesu beatifikace Karla I.  Blahoslaveným pak císaře Karla I. prohlásil papež Jan Pavel II. dne 3. 10. 2004.

Silný vztah Karla I. k Českým zemím

Bl. Karel I. měl velmi silný citový vztah k Českým zemím, kde prožil celkem 6 let života. V roce 1906 začal na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze studovat právo, dějiny a ekonomii. V létě 1908 byl povolán k pravidelné vojenské službě do posádky v Brandýse nad Labem v hodnosti nadporučíka dragounského regimentu č. 7 vévody Lotrinského. Jako velitel 5. eskadrony denně jezdil na kole nebo na koni do kasáren ve Staré Boleslavi. Aktivně se účastnil společenského života a mluvil velmi dobře česky. Ve vyprávění pamětníků, v zápisech městské kroniky, ve filmových záběrech a na fotografiích zůstala uchována četná svědectví o jeho dobré a otevřené povaze. 21. 10. 1911 se na zámku Schwarzau am Steinfeld oženil se Zitou Bourbonsko-Parmskou. Již v listopadu 1911 se novomanželé vrátili do Brandýsa, kde vedli klidný a spokojený život až do jara 1912, kdy byl 7. pluk dragounů převelen do posádky Kolomyje v Haliči. Do Brandýsa a do Staré Boleslavi se však Karel i Zita každoročně vraceli na dovolené i k císařským návštěvám. Císařovna Zita až do konce svého dlouhého života (zemřela 14. 3. 1989) vzpomínala na pobyt v Brandýse jako na jedinou dobu společného štěstí. Silný citový vztah Karla I. k Brandýsu nad Labem – Staré Boleslavi potvrzuje také skutečnost, že od roku 2011 je v chrámu Nanebevzetí Panny Marie uložena jeho relikvie.

V Českých Budějovicích byl Karel I. symbolicky „přítomen“ od 8. 4. 1916 do roku 1919 názvem náměstí: dnešní Senovážné náměstí se tehdy oficiálně jmenovalo „Náměstí arcivévody Karla Františka Josefa“.