Papež Benedikt XVI. – jeden z největších teologů na Petrově stolci
„Jeho teologie je darem celé církvi – i budoucím generacím.“ Homilie kardinála Gerharda Ludwiga Müllera pronesená 30. prosince 2025 v bazilice svatého Petra ve Vatikánu u příležitosti třetího výročí úmrtí papeže Benedikta XVI.
Drazí bratři a sestry v Pánu,
před třemi lety, na den svatého papeže Silvestra, završil kněz a biskup Joseph Ratzinger svou pozemskou pouť a předešel nás do nebeské vlasti. Byl „spolupracovníkem pravdy“ a jako profesor teologie i jako vyhledávaný kazatel byl vždy služebníkem Slova. Jako prefekt Kongregace pro nauku víry nastavil měřítka nejvyšší pečlivosti, intelektuální přesnosti a neúplatnosti římského učitelského úřadu. Také ve svém pontifikátu byl jedním z největších teologů na Petrově stolci. Zanechal nám nesmírné teologické dílo mimořádné kvality.
Foto: Britannica
Když jsem papeži Benediktovi předával první svazek jeho opera omnia, informoval jsem ho o plánovaných šestnácti svazcích, které se odhadují na přibližně 25 000 stran. Místo aby byl hrdý na tak monumentální intelektuální dílo, řekl mi: „Gerharde, kdo to bude všechno číst?“ Poněkud rozpačitě jsem mu odpověděl: „Svatý otče, nevím, ale znám osobu, která to všechno napsala.“
Souborné vydání jeho teologických spisů, které je třeba odlišit od papežských dokumentů, nemá za cíl čtenáře zastrašit či odradit. Jeho teologie je darem celé církvi – i budoucím generacím. Každý má svobodu čerpat z tohoto pokladu podle svých duchovních, teologických, filosofických či kulturních zájmů věci staré i nové
Někdo se možná bude po celý církevní rok inspirovat jeho homiliemi. Jiný sáhne po svazcích věnovaných Druhému vatikánskému koncilu, jehož byl Ratzinger významným poradcem a později autentickým interpretem. Další se obrátí k dílu o nauce svatého Augustina o církvi jako Božím lidu a domě. Kdyby se mě však hledající bratr ve víře nebo ten, kdo prochází nejistotou, zeptal, co by měl bezpodmínečně číst, doporučil bych mu tři svazky o Ježíši. To, že Benedikt XVI. vydal toto dílo pod svým osobním jménem, aby odlišil svou teologickou autoritu od papežské, zároveň vyjadřuje nejhlubší smysl papežského primátu. Každý papež má totiž jako Petrův nástupce vidět svou svrchovaně svatou úlohu v tom, aby celou církev se všemi biskupy a věřícími sjednocoval ve vyznání knížete apoštolů, který řekl Ježíšovi: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha“ (Mt 16,16).
Foto: The Washington Post
Úkolem teologů je argumentačně ukazovat hlubší jednotu víry založené na Božím zjevení a vždy nově v různých teoriích uchopeného světského poznání. Máme být stále připraveni dát logicky srozumitelnou odpověď tomu, kdo se ptá na logos (= „důvod“, pozn. překl.) naděje, která je v nás (srov. 1 Petr 3,15). Syn Boží je božský Logos, Slovo Boží, které se nikdy nemýlí a nikdy neuvádí v omyl.
Joseph Ratzinger nás stále znovu upozorňoval, že křesťanství se všemi svými velkolepými kulturními plody v sociálním učení, hudbě a umění, literatuře a filosofii není teorií ani světovým názorem, nýbrž setkáním s Osobou. Ježíš je Pravda ve své božské osobě, Světlo, které osvěcuje každého člověka. Každý, kdo je z Pravdy, slyší jeho hlas.
A co je církev? Není to lidská organizace s velkolepým etickým a sociálním programem. Kristova církev je společenství jeho učedníků, kteří o sobě říkají a před světem vyznávají: „Viděli jsme jeho slávu, slávu jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy“ (Jan 1,14).
Joseph Ratzinger – teolog, biskup, kardinál a papež – nám není vzdálen. Naše pozemská liturgie odpovídá liturgii nebeské, v níž je s námi spojen, aby s námi uctíval a velebil Boha, miloval Ho a chválil na věky věků. Amen.
Zdroj: Katolické noviny (kráceno)