Diecéze má dva nové kněze

08.09.2020 Petr SAMEC

Foto: Radek Gális

V sobotu 5. září se v katedrále sv. Mikuláše konal jeden z nejdůležitějších obřadů letošního roku. Z rukou Jeho Excelence Mons. Vlastimila Kročila, biskupa českobudějovického, přijali kněžské svěcení Jan Rothschedl a Miroslav Štrunc. V zaplněném chrámu byli slavnostní události přítomni příbuzní a přátelé. Po aktu kněžského svěcení poděkoval M. Štrunc za oba svěcence Otci biskupovi i rodičům. Na závěr ustanovil biskup oba novokněze do služby: Jan Rotschedl byl jmenován farním vikářem ve farnostech Prachatice, Husinec, Ktiš, Strunkovice nad Blanici a Vitějovice; Miroslav Štrunc byl jmenován farním vikářem farnosti děkanství u kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích a excurrendo administrátorem farnosti Pištín. Obrázky z obřadu najdete v naší fotogalerii ZDE.

Z promluvy Otce biskupa:

Dnes máme opět možnost zakusit Boží dobrotu a lásku. Pokaždé, kdy se rozrůstá kněžské společenství místní církve, aniž si to možná někteří uvědomují v dostatečné míře, jedná se o radostnou událost. Když se rodí nový život, člověk žasne a zakouší radost. Stejně tak i my, máme žasnout a radovat se, když jsme svědky tak podivuhodné chvíle, kdy z Boží milosti dva z našich bratří-jáhnů, přijmou svátost kněžství … Jak výstižná jsou Ježíšova slova, právě v tuto chvíli: „Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem si vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek…“ Celý úryvek z Ježíšovy řeči při poslední večeři shrnuje základní myšlenky jeho odkazu: jde o lásku Boha Otce k Synovi, lásku Syna k učedníkům, vzájemnou lásku učedníků, lásku, která se obětuje, lásku k Božímu vyvolení, lásku jako odpověď člověka, lásku, která se vtěluje v zachovávání Božích přikázání a v zůstávání ve vzájemné důvěrnosti mezi Kristem a učedníky.“

Otec biskup také novokněžím připomněl, že jejich další služba nebude lehká, ale důvěra v Boha jim bude vždy oporou: … I vy, Miroslave a Jane, jste vyvoleni a určeni, abyste šli a přinášeli užitek. Není to nic snadného a samozřejmého, tak jako žádné povolání, k němuž zve Bůh – Hospodin … K tomu, aby vyvolený šel a přinášel užitek, je zapotřebí milosti, kterou dává Bůh. Je to on sám, kdo svátostným způsobem posvěcuje kněžskou existenci, která natrvalo dostává charakter služby Bohu a lidem … Jako „služebníci Kristovi a správci Božích tajemství“ nemáme nikdy zapomínat na to, že tu nejsme proto, abychom vyučovali soukromé teorie a názory, nýbrž víru církve, které sloužíme. Každé naše zvěstování musí být tedy poměřováno slovem Ježíše Krista: „Moje učení není moje, ale toho, který mě poslal.“ (Jan 7,16)

Foto: Radek Gális

Otec biskup také řekl: „Být knězem je veliký dar, závazek a poslání! Kněz je poslán, aby se staral o celého člověka, nejen v duchovním slova smyslu, ale skutečně v jeho celistvosti, tedy komplexně. Nelze tedy přehlížet člověka hladového, nemocného, člověka ocitajícího se na okraji společnosti, člověka trpícího v důsledku pošlapávání práv a lidské důstojnosti, člověka ocitajícího se v temnotě lži, člověka trpícího absencí pravdy a lásky. Kněz má mít horlivou péči a starost o spásu člověka s tělem i duší.“

V závěru promluvy zazněla důrazná výzva: „Oba máte jeden a stejný cíl. Ne dosáhnout kněžství, nýbrž jeho prostřednictvím, tedy prostřednictvím kněžství sloužit Bohu a lidem, k nimž budete posláni. Neztrácejte nikdy odvahu a snažte se překonávat všechny překážky, které se na cestě objeví. Nenechte se nikdy zlomit pochybnostmi, když vám rozháraný svět bude předhazovat, že vaše kněžství nemá smysl. Vyprošujte si bez přestání milost a sílu od Krista, abyste mohli sloužit stále lépe a účinněji mezi lidmi v současném světě.“ V závěru homilie poděkoval Otec biskup rodičům i všem, kteří svěcence na jejich životní cestě doprovázeli a podporovali.

Text: Petr Samec