Biskup Vlastimil Kročil se zúčastnil uctění památky prezidenta E. Beneše
3. 9. 2018, Sezimovo Ústí; Českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil se zúčastnil pietního aktu k připomínce 70. výročí úmrtí prezidenta Edvarda Beneše položením věnce na jeho hrob. V podvečerních hodinách pak koncelebroval rekviem, jemuž předsedal kardinál Dominik Duka OP.
Premiér Andrej Babiš a biskup Vlastimil Kročil nahlédli do dokumentů v pracovně prezidenta Beneše; snímky: Luděk Krušínský, Miroslav Bína / BCB
Dopolední připomínky 70. výročí úmrtí a uctění památky druhého československého prezidenta prof. JUDr. PhDr. Edvarda Beneše se zúčastnil také předseda vlády Andrej Babiš. Biskup Vlastimil Kročil jej doprovodil při prohlídce původní vily manželů Benešových, kterou dnes spravuje Úřad vlády ČR a pravidelně je otevřená také veřejnosti.
Poté se zúčastnili pietního shromáždění v zahradě vily a ceremoniálu kladení věnců a kytic k pamětní desce hrobky Hany a Edvarda Benešových, kde českobudějovický biskup po uložení věnce přednesl krátkou promluvu: „…snad ani neexistuje státník, který by měl za svého života před sebou tak velký a obtížný úkol, jaký měl prezident Beneš. Jeho úkolem bylo obhájit na mezinárodním poli existenci Československa, anulování nespravedlivé mezinárodní Mnichovské dohody a současně prosadit uznání kontinuity našeho státu a práva. Kromě toho ještě dodávat našim občanům doma i v zahraničí, vojákům, odbojářům a nakonec i obyčejným lidem naději a víru v ukončení války, v pokračování demokratického státu, u jehož zrodu stál“, připomněl biskup Vlastimil Kročil. (Celou promluvu nabízíme v příloze příspěvku).
Kardinál Dominik Duka a biskup Vlastimil Kročil uctili památku prezidenta Dr. E. Beneše.
Položením kytice na hrob a modlitbou uctil v podvečerních hodinách památku prezidenta E. Beneše také kardinál Dominik Duka, který za něj následně celebroval zádušní mší svatou v místním kostele Povýšení sv. Kříže. „Bez osobního nasazení E. Beneše si nedovedeme představit obnovení Československa po roce 1945. Málokdo prošel tolika zkouškami, nepochopeními i zradou. Považuji za nutné připomenout, že to byla Římskokatolická církev, která stála při obnovení naší samostatnosti a vzniku Československa. Proto také kardinál Tomášek mohl v listopadu 1989 říci: církev stála a stojí na straně národa. I dnes jsme zde a chceme Bohu i zesnulému prezidentu Benešovi poděkovat za vše dobré, co vykonal pro národ, pro zem i pro církev. A také chceme prosit Boha, aby prominul to, co se mu nepodařilo“, řekl při této příležitosti Dominik Duka. Citoval také slova kardinála Berana, která pronesl při pohřbu prezidenta Beneše: „Máme v živé paměti jeden z Vašich projevů, v němž Jste vyznal existenci Boha, existenci duše a její nesmrtelnost…“
Rekviem za prezidenta E. Beneše v kostele Povýšení sv. Kříže, Sezimovo Ústí
Biskup Vlastimil Kročil pozdravil věřící a připomněl přítomnost pražského arcibiskupa Josefa Berana a svého předchůdce českobudějovického biskupa Josef Hloucha na pohřbu prezidenta Beneše přes 70. lety. „Mám radost, že mohu i dnes přivítat pražského arcibiskupa, Dominika kardinála Duku. Vaše Eminence, Vaše přítomnost je také posílením oněch tolik důležitých křesťanských tradic, bez nichž by byl náš národ národem vpravdě chudým. Právě křesťanská tradice, úzce spojená s identitou národa, byla v prvních desetiletích nově vzniklého státu důležitým tématem – byť mnohdy palčivým a bolestným – pro všechny čelní představitele našeho státu, k nimž patřil právě Dr. Beneš“, uvedl.
Úřad vlády ČR včera pozval veřejnost na den otevřených dveří ve vile Benešových. Veřejnost si tuto mimopražskou rezidenci předsedy vlády, včetně zahrady, mohla prohlédnout za doprovodu průvodců, kteří poskytli odborný výklad o architektuře a historii stavby i osobě Edvarda Beneše.
Vila Hany a Edvarda Benešových byla postavena mezi léty 1930 a 1931 dle návrhu architekta Petra Kropáčka. Během druhé světové války sloužila jako vojenská škola a poté internát pro těhotné ženy. Díky tomu nebyla budova za války poničena. Po návratu manželů Benešových z exilu došlo v letech 1945 až 1948 k její renovaci a drobným stavebním úpravám. Po smrti Hany Benešové převzal v roce 1975 nemovitost Okresní národní výbor v Táboře a následně byl dům smluvně převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Ten zadal Projektovému ústavu výstavby hl. m. Prahy rekonstrukci objektu, která dispozici rodinné vily změnila v rezidenci vlády. Poslední významná rekonstrukce proběhla mezi léty 2006 a 2009. Hrobka druhého československého prezidenta E. Beneše je situována v zahradě pod vilou.
(Autor článku: Miroslav Bína)