Adventní duchovní obnova pro seniory s otcem biskupem Pavlem Posádem

V pátek 12. prosince 2025 pořádalo Pastorační středisko při Biskupství českobudějovickém další adventní duchovní obnovu pro seniory. Promluvu světícího biskupa Pavla Posáda vyslechlo v konferenčním sále Biskupství českobudějovického více než 50 věřících z celé diecéze. Fotografie najdete zde.

Jen asi 20 účastníků bylo „místních“. Většina dorazila často i ze vzdálených farností jako Záboří u Blatné, Stachy nebo Loučovice. Před zahájením programu uděloval P. Rafael Kaca svátost smíření.

Otec biskup Pavel Posád věnoval svou promluvu tématu „Advent“. Na začátku zmínil důležitost zpěvu a připomněl slova sv. Augustina „Kdo dobře zpívá, dvakrát se modlí“. Dobře zpívat podle sv. Augustina neznamená dobře intonovat, ale zpívat z čistého srdce.

Poté se biskup Pavel obsáhle věnoval hlavnímu tématu duchovní obnovy. Uvedl, že dnes je původní smysl adventu ohrožen tím, že již od října v mnoha obchodech slyšíme píseň „Tichá noc“ a vánoční koledy. Je to ovšem jen marketingový trik: zatímco věřící považují za první den Vánoc až Štědrý den, pro obchodníky končí Vánoce již 24. prosince. Přitom advent je prvním krokem na cestě liturgickým rokem a „nejdůležitější na každé cestě je vždy první krok,“ zdůraznil pan biskup a dodal: „Nelze prožívat Vánoce bez adventu – advent je základem celého liturgického roku.“

V další části otec biskup hovořil o druhém příchodu Krista na konci věků. Zdůraznil, že tento druhý Kristův příchod a příprava na něj jsou podstatnými prvky prožívání adventu. Připomněl, že každý konec je zároveň vždy začátkem stejně tak, jako plynule přecházejí barvy duhy jedna v druhou. To znamená, že konec světa je zároveň začátkem Božího království. Pro každého z nás nastane konec světa okamžikem smrti, který ale zároveň bude začátkem života věčného.

Následovaly úvahy shrnuté heslem „Radujte se v Pánu“. Hlavním důvodem radosti v období adventu je podle sv. Pavla citát: „Pán je blízko!“ Tato skutečnost je příčinou naší adventní radosti, zatímco příčinou smutku je vzdálení se od Boha.

Svou promluvu zakončil biskup Pavel slovy: „Mějme veliká očekávání a veliké naděje, protože Bůh nás stvořil pro sebe a chystá veliké věci. Tak, jak to zpívá se svém ‚Magnificat‘ žena adventu – panna Maria: ‚Veliké věci mi učinil Ten, který je mocný‘.“

Po dopolední promluvě sloužil biskup Pavel bohoslužbu v katedrále sv. Mikuláše.

Po obědě mezi účastníky duchovní obnovy zavítal diecézní biskup Mons. Vlastimil Kročil. V úvodu své promluvy zmínil českobudějovické adventní trhy (které pořádá město České Budějovice) a velmi ocenil to, že pořadatelé dodržují české tradice, nepodlehli módnímu trendu „Santa Clause“ a na trzích mají velký prostor rukodělní výrobci. Otec biskup Vlastimil pak poděkoval účastníkům ze vzdálených koutů diecéze za jejich přítomnost. Následně se zamýšlel nad tím, jak málo stačilo dříve lidem k vyvolání radosti, na rozdíl od dneška, kdy je to velmi složité. Na závěr vyzval diecézní biskup přítomné k tomu, aby jako nositelé životní moudrosti předávali svou moudrost vnoučatům: „Darujte jim výtisk ‚Katechismu katolické církve‘ a vysvětlete jim, co vám dává radost do vašeho srdce. Církev vás potřebuje v dnešních často rozpolcených rodinách. Zkuste své rodiny ‚zklidnit‘ modlitbou růžence. Modlete se růženec, neboť tím můžete zahlazovat hříchy svých rodin či vnoučat. Modlete se, aby vás vaše děti či vnoučata křesťansky pohřbili a nechali za vás sloužit mši svatou. Pokud chcete potkat své děti a svá vnoučata v nebeském království, musíte pro to něco udělat. A pokud to neuděláte, budete se na to dívat celou věčnost.“

Po skončení duchovní obnovy jsme se zeptali na pocity několika účastnic:

Jiřina ze Zubčic: „Na této duchovní obnově jsem již potřetí. Překvapilo mě, že hluboký smysl adventu spočívá v přípravě na odchod na věčnost. Nejvíce na mě zapůsobila věta ‚V bolesti radost nalézám a s moudrostí ji přijímám.‘ “

Anna z Lomnice nad Lužnicí: „Na duchovní obnovy jezdím, když mi to čas a okolnosti dovolí. Zde jsem poprvé. Z promluvy vše přijímám a otec biskup mi mluví z duše. Na obnovách si obnovuji to, co člověk ve světě ztrácí. A já si to naberu pro další čas a vím, že nejsem sama. Advent je pro mě těžký, protože mé děti žijí světský advent naplno, a mě to bolí. Úplně jsem zde pookřála a s radostí půjdu na mši svatou.“

Milena ze Záboří u Blatné: „Na duchovní obnovy chodím obvykle u nás v Blatné, zde jsem poprvé. Těšila jsem se na návštěvu biskupství a slova biskupa Pavla. Mši svatou v katedrále jsem si užila. Celkově jsem spokojená se společenstvím: načerpala jsem duchovní hodnoty a povzbuzení pro celou adventní dobu.“

Marie z Hrdějovic: „Na tyto obnovy jezdím pravidelně, protože se mi líbí přednášky otce biskupa Pavla. A moc se mi líbí i společenství děvčat z různých koutů diecéze – povzbuzujeme se navzájem a je to bezva. Zaujala mě pasáž o adventní přípravě na Vánoce. Dříve jsem jezdila do Pasova: tam se v této době opravdu nehrají koledy, ale místo nich jen klasické předvánoční skladby. U nás to lidé vůbec neznají.“

Text a foto: Petr Samec