Ježíš hovoří o Janu Křtiteli jako o lampě, v jejímž světle se mnozí toužili radovat.
Jan Křtitel byl o šest měsíců starší než Ježíš Kristus, proto se jeho narození už od 5. století připomíná 24. června. Podle Nového zákona se narodil kolem roku 1 Alžbětě, sestřenici Panny Marie, a chrámovému knězi Zachariášovi, kterému narození syna předpověděl anděl.
Jan ve svých 27 letech odešel do judské pustiny kázat a své následovníky (včetně Ježíše) křtil v řece Jordán. Díky kritice směřované na krále Heroda kvůli jeho cizoložskému svazku s bratrovou ženou Herodianou byl vsazen do vězení. Herodiana se rozhodla, že Jana zprovodí ze světa a k tomuto zneužila svou dceru Salomé. Herodes Antipa okouzlen jejím tancem jí přislíbil splnění jakéhokoliv přání. Na matčinu radu si Salomé vyžádala Janovu hlavu. Herodes musel svůj slib splnit, a proto byl Jan kolem roku 30 sťat.
Z Lukášova evangelia můžeme vyrozumět, že Jan byl už před svým narozením naplněn posvěcující Boží milostí, a to od chvíle, kdy přišla Maria k Alžbětě. Byl povolán, aby svým kázáním o Božím království a voláním po obrácení lidu připravil příchod Ježíše Krista. Ježíš od něho přijal křest a také jeho první učedníci pocházeli z okruhu učedníků Janových. Sám Jan se považoval jen za „hlas volajícího na poušti“, za předchůdce mocnějšího, který má po něm přijít.
Jan Křtitel bývá znázorněn s křížem a beránkem. Je patronem slavnosti křtu a řeholníků.