Svou promluvu založil biskup Kročil na vyslechnutém evangeliu o Navštívení Panny Marie a pojal ji jako nádherný obraz a výzvu pro službu nového duchovního správce i celou farnost.
Kněz je nositelem Kristovy přítomnosti ve svátostech, v Božím slově a v modlitbě. Nepřichází sám za sebe nebo se svými vlastními nápady, nýbrž jako ten, kdo má v srdci i v rukou Krista. „Vstává a spěchá“ k osamělým, nemocným, hledajícím nebo duchovně unaveným lidem. Jde sloužit – přinášet požehnání a radost – jako Maria, která už jen svým pozdravem způsbila, že se dítě v lůně Alžběty živě a radostně pohnulo.
Maria se setkala s Alžbětou a ani kněz nepřichází jako samotář. On své poslání nemůže naplnit bez vás. „Přijměte ho s otevřeným srdcem,“ obrací se na farníky českobudějovický biskup, „přijměte ho jako dar s jeho přednostmi i nedostatky. Modlete se za něj, to je největší pomoc a podpora, kterou mu můžete poskytnout. A společně zpívejte Magnificat, chvalte Boha za veliké věci, které činí mezi vámi.“
V závěru své homilie přivítal otec biskup Vlastimil otce Jana na jeho novém místě a popřál mu srdce plné Krista, aby Ho mohl rozdávat, a všem pak po vzoru Panny Marie milost vzájemné úcty, služby a společné chvály Hospodina.
Po skončení liturgie se biskup Kročil pomodlil u vzácného deskového obrazu Zlatokorunské madony v opatské kapli a na návsi spolu s panem starostou Milanem Štindlem pozdravil poutníky.
Text a foto: Stanislava Vitoňová, fotografie na návsi: Zdeněk Kalianko
