Biskupské heslo: Dominus Deus magnus est. (Pán Bůh je veliký.)
Narodil se 4. 4. 1943 ve Vraclavi, okres Ústí nad Orlicí. Na kněze byl vysvěcen 21. 6. 1975 v Praze. Po vysvěcení působil v letech 1975–77 jako kaplan v Mariánských Lázních a dvou okolních farnostech. V červenci 1977 ztratil tzv. „státní souhlas“. 4. 10. 1978 se konala jeho tajná obláčka – vstup do kapucínského řádu, založeného v r. 1528. V letech 1978–79 byl neoficiálním sekretářem kardinála Františka Tomáška. Po jasném odmítnutí spolupráce s StB v r. 1979 byl ze sekretariátu kardinála propuštěn. Věčné řeholní sliby složil tajně 10. 12. 1983.
Dne 9. 4. 1991 byl poprvé zvolen provinciálem na první poválečné kapitule kapucínského řádu a 19. 9. 1994 byl znovu zvolen provinciálem řádu. Papež Jan Pavel II. jej 3. 12. 1996 jmenoval pražským pomocným biskupem a současně mu udělil titulární diecézi ausuccurénskou. Biskupské svěcení přijal z rukou pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka 11. 1. 1997 ve svatovítské katedrále v Praze. Biskupem-koadjutorem českobudějovické diecéze byl jmenován 23. 2. 2001; vedení českobudějovické diecéze se ujal 25. 9. 2002.
V České biskupské konferenci byl Jiří Paďour biskupem-delegátem pro zasvěcený život. S ohledem na zdravotní stav nabídl Mons. Paďour v říjnu 2013 do rukou Svatého otce Františka rezignaci na svůj úřad. Ten ji dne 1. 3. 2014 přijal. Zbytek života pak trávil v českobudějovické biskupské rezidenci. Zemřel v hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích v pátek 11. 12. 2015, zaopatřen svatými svátostmi. Pohřben byl 19. 12. 2015 do biskupské hrobky na hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích. Memento na otce biskupa Mons. Jiřího Paďoura, OFMCap.
Biskupské heslo: Evangelizare pauperibus. (Hlásat evangelium chudým.)
Narodil se 17. 9. 1924 v Bohumilicích. Studoval na redemptoristickém gymnáziu, vstoupil do této kongregace (sliby složil 15. 8. 1944) a pak studoval na jejím učilišti v Obořišti. Spolu s ostatními řeholníky byl od dubna 1950 internován v Králíkách a na podzim téhož roku byl nasazen do pracovních jednotek (PTP). V Praze byl pražským pomocným biskupem Kajetánem Matouškem dne 22. září 1951 tajně vysvěcen na kněze. Po návratu z vojenské služby působil v různých civilních zaměstnáních ve svém rodišti a jeho okolí. V duchovní správě mohl působit až od 15. 5. 1971, kdy se stal administrátorem v Poříčí nad Sázavou (pražská arcidiecéze). Na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích získal doktorát teologie. Podílel se na ekumenickém překladu Písma svatého, stal se oficiálem interdiecézního církevního soudu. 1. 6. 1987 byl jmenován kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta. Dne 19. 5. 1988 byl jmenován titulárním biskupem z Vergi a pomocným biskupem pražským. Biskupské svěcení přijal z rukou kardinála Františka Tomáška 11. 6. 1988. Biskupem českobudějovickým byl jmenován papežem Janem Pavlem II. 28. 8. 1991. Úřadu se ujal 9. 11. 1991. Zemřel 15. 10. 2003 v Českých Budějovicích a pohřben byl na hřbitově sv. Otýlie.
Biskupské heslo: Ut omnes unum sint. (Aby všichni jedno byli.)
Narodil se 17. 5. 1932 v Líšnici (farnost Sepekov, okres Písek). Gymnázium vystudoval v Českých Budějovicích. Pak studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (obor archivnictví) a poté působil v Českých Budějovicích jako archivář. V letech 1964–68 studoval na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích a 23. 6. 1968 byl biskupem Hlouchem vysvěcen na kněze.
Zprvu působil jako biskupský sekretář a pak jako administrátor farností Lažiště (1971–1972) a Starý Rožmitál (1972–1978). Po odnětí státního souhlasu 1. 10. 1978 pracoval v Praze v civilních zaměstnáních (jako umývač výloh a později jako archivář banky). Od 1. 1. 1989 mohl opět působit v duchovní správě na Klatovsku. Dne 14. 2. 1990 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován českobudějovickým biskupem. Konsekrován a současně intronizován byl pražským pomocným biskupem Antonínem Liškou 31. 3. 1990 v katedrále sv. Mikuláše v Č. Budějovicích. 27. 3. 1991 byl jmenován arcibiskupem pražským a až do své intronizace v Praze (1. 6. 1991) spravoval českobudějovickou diecézi jako administrátor. Kardinálem jej 26. 11. 1994 jmenoval papež Jan Pavel II. Od roku 1991 do roku 2000 byl předsedou Biskupské konference ČSFR a později České biskupské konference. V letech 1993–2001 byl předsedou Rady evropských biskupských konferencí (CCEE). Od roku 1994 byl členem Papežské rady pro sdělovací prostředky a Kongregace pro východní církve. V dubnu 2005 se účastnil konkláve ve Vatikánu, kdy sbor kardinálů zvolil nového papeže Benedikta XVI.
V květnu roku 2007 dosáhl kardinál Vlk 75 let věku a v souladu s církevním právem nabídl do rukou papeže Benedikta XVI. svou rezignaci. Papež mu prodloužil výkon funkce pražského arcibiskupa na další dva roky. Dne 13. února 2010 přijal papež Benedikt XVI. rezignaci kardinála Vlka na pastorační vedení pražské arcidiecéze z důvodů dosažení kanonického věku. Zemřel v sobotu 18. března 2017 ve věku 84 let. Jeho pohřeb se uskutečnil v sobotu 25. března ve svatovítské katedrále. Po církevních obřadech vedených Dominikem kardinálem Dukou byla rakev s jeho ostatky uložena v Nové arcibiskupské kapli v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Biskupské heslo: Per Maria ad Jesum. (Skrze Marii k Ježíši.)
Narodil se v Lipníku u Třebíče (brněnská diecéze). Na kněze byl vysvěcen 5. 7. 1926 v Olomouci. Pak působil ve farnostech Spálov, Kladky u Prostějova, Jesenec u Konice a Brantice u Krnova. V září 1928 byl ustanoven správcem farnosti Hodolany. V roce 1934 byl promován doktorem teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde se v roce 1945 stal profesorem pastorální teologie. Českobudějovickým biskupem byl jmenován 25. 6. 1947, konsekrován 15. 8. 1947 apoštolským internunciem Xaveriem Ritterem v Olomouci (1. spolusvětitel Josef Beran, 2. spolusvětitel Stanislav Zela). Do úřadu byl uveden 7. 9. 1947 v Českých Budějovicích. Od května 1950 byl internován ve své rezidenci. Od března 1952 byl nucen žít v internaci mimo diecézi, do které se mohl vrátit až 9. 6. 1968, kdy se opět ujal svého úřadu. V letech 1969–1971 provedl generální opravu katedrály sv. Mikuláše. Zemřel 10. 6. 1972 v Českých Budějovicích a pohřben byl na hřbitově svaté Otýlie.
Na podzim 2015 podal otec biskup Vlastimil Kročil České biskupské konferenci (ČBK) žádost o zahájení diecézní fáze beatifikačního procesu Josefa Hloucha. Po schválení ČBK následovalo v listopadu 2017 podání žádosti Svatému stolci. V březnu 2018 schválil Svatý stolec zahájení procesu blahořečení: „Je mi potěšením po náležitém přezkoumání odpovědět…, že ze strany Svatého stolce nic nebrání tomu, aby proces beatifikace a kanonizace jmenovaného Služebníka Božího Josefa Hloucha mohl být dokončen,“ odpověděl Angelo kardinál Amato, prefekt Kongregace pro svatořečení.
Diecézní biskup Mons. Vlastimil Kročil oznámil souhlas Svatého stolce s procesem blahořečení při mši svaté 23. 3. 2018. Při této příležitosti rovněž složili předepsané sliby postulátor celého procesu profesor Martin Weis a také členové pracovního týmu, který pracuje na shromažďování potřebných dokumentů a podkladů.
Věřící mohou stále vydávat svědectví o ctnostech života Josefa Hloucha, anebo o překážkách, které by mohly zabránit procesu jeho svatořečení. Současně mohou poskytnout písemnou korespondenci s Josefem Hlouchem či týkající se jeho osoby. Podklady je nutné posílat písemně na adresu biskupství českobudějovického, Biskupská 4, PSČ 370 01 – na obálku připište velkým písmem zřetelné POSTULÁTOR.
Narodil se 27. 10. 1864 v Žimuticích u Týna nad Vltavou. Na kněze vysvěcen 16. 3. 1889 v Římě. Stal se kaplanem v Sedlici u Blatné a později katechetou v Českých Budějovicích a v Pelhřimově. Papežem Benediktem XV. byl 16. 12. 1920 jmenován českobudějovickým biskupem. Konsekrován a intronizován byl 20. 2. 1921 v katedrále v Českých Budějovicích pražským arcibiskupem Františkem Kordačem. Zemřel 2. 5. 1940. Pohřben je v Českých Budějovicích na hřbitově sv. Otýlie.
Narodil se 10. 2. 1851 ve Velenovech na Klatovsku. Na kněze vysvěcen 18. 7. 1875 v Českých Budějovicích. Stal se kanovníkem a později kancléřem Biskupské konzistoře. Dne 4. 12. 1907 jmenován českobudějovickým biskupem, papežem Piem X. byl potvrzen ve funkci 16. 12. 1907 a konsekrován 6. 1. 1908. Zemřel 10. 2. 1920 a pohřben je v Českých Budějovicích na hřbitově sv. Otýlie.
Narodil se 11. 11. 1839 v Oslově u Písku. Na kněze byl vysvěcen 27. 7. 1862 v Českých Budějovicích. Dne 11. 6. 1869 promoval na univerzitě ve Vídni na doktora teologie. Od 1. 10. 1871 byl profesorem morální teologie na bohosloveckém učilišti v Českých Budějovicích. Biskupem byl jmenován 7. 7. 1885, Papežem Lvem XIII. byl potvrzen 27. 7. 1885. Konsekrován a intronizován byl 6. 9. 1885 v katedrále v Českých Budějovicích arcibiskupem Františkem Schönbornem. Zemřel 7. 2. 1907 a pohřben je v Českých Budějovicích na hřbitově sv. Otýlie.
Narodil se 24. 1. 1844 v Praze. Studoval nejprve práva a později teologii v Římě. Na kněze byl vysvěcen 18. 8. 1873 ve farním kostele v Lukavici. Po svěcení pokračoval ve studiích v Innsbrucku a v Římě, kde byl r. 1875 promován na Gregoriánské univerzitě na doktora teologie. V letech 1875–1879 byl kaplanem v Plané u Mariánských Lázní a od r. 1879 vicerektorem a rektorem pražského kněžského semináře. Českobudějovickým biskupem byl jmenován 22. 8. 1883, potvrzen papežem Lvem XIII. dne 28. 9. 1883, konsekrován v Praze v kostele sv. Salvátora kardinálem Bedřichem Schwarzenbergem 18. 11. 1883 a intronizován v Českých Budějovicích 25. 11. 1883. Pražským arcibiskupem byl jmenován 21. 5. 1885 a kardinálem 24. 5. 1889. Zemřel 25. 6. 1899 v Sokolově a pohřben je ve svatovítské katedrále v Praze.
Narodil se 19. 6. 1798 v Kácově (diecéze královéhradecká). Studoval v Hradci Králové a v Praze. Na kněze byl vysvěcen 28. 12. 1820. Působil na Mělnicku: byl kaplanem v Cítově, v Roudnici nad Labem, v Železné Hoře a farářem v Minicích. V roce 1836 se stal kanovníkem svatovítským. Po V. M. Pešinovi také převzal práci redaktora Časopisu katolického duchovenstva (ČKD). Dne 25. 3. 1851 byl jmenován českobudějovickým biskupem, 5. 9. 1851 potvrzen papežem Piem IX., konsekrován 19. 10. 1851 v Praze ve svatovítské katedrále a intronizován 1. 11. 1851 v Českých Budějovicích. Publikoval česky psaná díla: Škola nedělní, Proč jsem se stal katolíkem, Bohomil, Populární dogmatika, Dvanáctero listů k odděleným bratřím. Založil v Českých Budějovicích české gymnázium. Zemřel 23. 2. 1883 a pohřben je v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Prokopa.
Narodil se 29. 11. 1784 v Plzni. Na kněze byl vysvěcen 15. 8. 1807 v Praze. Působil na Plzeňsku: byl kaplanem v Malešicích, Horšicích a Letinech, děkanem v Přešticích a arciděkanem v Plzni. Od r. 1835 byl členem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Českobudějovickým biskupem byl jmenován 22. 9. 1845, potvrzen papežem Řehořem XVI. dne 25. 11. 1845 a konsekrován 18. 1. 1846 v Praze ve svatovítské katedrále arcibiskupem Schrenkem. Intronizován byl 2. 2. 1846 v Českých Budějovicích. Zemřel 5. 6. 1850 a pohřben je na českobudějovickém hřbitově u sv. Prokopa do prostého hrobu.
Narodil se 21. 12. 1761 v Tloskově u Neveklova (pražská arcidiezéce). Na kněze vysvěcen byl 15. 7. 1785 v Praze, po vysvěcení působil jako vicerektor a později jako rektor generálního semináře ve Lvově. Od 20. 7. 1794 byl kanovníkem v Českých Budějovicích a od 12. 10. 1797 generálním vikářem. Po dobu sedisvakance řídil českobudějovickou diecézi. Biskupem byl jmenován 15. 6. 1815, potvrzen papežem Piem VII., 25. 8. 1816 konsekrován v Praze v kostele sv. Voršily pražským arcibiskupem Václavem Chlumčanským a 22. 9. 1816 intronizován v Českých Budějovicích. Zemřel 18. 3. 1845 a pohřben byl v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Prokopa.
Narozen 23. 5. 1748 v Praze. Na kněze byl vysvěcen 25. 5. 1771 ve Vídni. Byl kanovníkem v Olomouci a současně i v Hradci Králové, kde byl krátký čas generálním vikářem. Biskupem byl jmenován 18. 4. 1784, potvrzen papežem Piem VI. 26. 9. 1785, konsekrován v Praze ve svatovítské katedrále dne 11. 12. 1785 pražským arcibiskupem Antonínem Petrem Příchovským a intronizován 26. 2. 1786 v Českých Budějovicích. Zemřel 8. 5. 1813 a pohřben byl v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Prokopa.