Svatoanenské poutě v Borových Ladách a na Libínském Sedle

Publikováno

před 35 minutami

Letošní víkend 25. – 26. července byl mimořádně úrodný na poutě. Svatý Jakub, svatá Anna a ještě i Maří Magdaléna. Jenom ve vimperském okruhu slavili o tomto víkendu čtyři poutě, ve volarském tři a v prachatickém dvě.

Poutní mše svaté se slaví v různých podmínkách. „Dopoledne jsme byli v Putkově u kapličky, stáli jsme na přímém slunci, lidé se schovali do stínu přes silnici, občas projelo nějaké auto,“ říká P. Jaromír Stehlík, duchovní správce farnosti Vimperk, pod niž spadají Borová Lada. „Tady je to v lese, v chládku za velkého přispění pana Josefa Šipana, který vše připravil. Velkých poutí se mohou účastnit stovky, i tisíce lidí. Nás je tady deset. Nevadí. Každá pouť má být povzbuzením na naší životní pouti.“

Právě nad ní se zamýšlel Pater Stehlík ve své promluvě. V jaké její etapě se nacházíme? Jsme spokojeni se svým životem? Většina lidí spokojená není, stále vyhlíží nějaký milník a říká si, že bude spokojenější, až nastane, ale ono tomu tak není. Naopak přicházejí další starosti a těžkosti, přichází věk a už to všechno nejde tak snadno jako dřív, přicházejí nemoci. A najednou se ohlížíme zpět a máme dojem, že to dřív bylo lepší a teď to nestojí za nic. Neumíme vytěžit z přítomnosti to dobré. Musíme si přiznat, že život na tomto světě nebude nikdy ideální. I Pán Ježíš říká: „Kdo chce jít za mnou, vezmi každodenně svůj kříž a následuj mě.“ (Mt 16,24)

„Je důležité umět žít přítomnost. Vědět, že náš život má smysl a má cíl. A tím cílem není stáří a potom hrob, ale plnost života s Bohem,“ klade na srdce malému stádečku otec Jaromír. „Bůh pro nás přišel na tento svět, aby nám ukázal cestu, aby nás provázel, aby byl s námi. Bůh je ten, kdo o tobě ví, kdo tě zná jménem, kdo tě miluje a kdo také od tebe žádá, abys svůj život nežil jen sám pro sebe, ale abys ho sdílel s druhými. Největší přikázání je milovat Boha a milovat bližního. Ta láska není emoce nebo cit, ale ochota konat dobro, obětovat se, vydávat se a důvěřovat, že Bůh je s námi, že ví o našich trápeních a starostech a že nám dá sílu, abychom vytrvali.“

Svatí Jáchym a Anna vychovávali Pannu Marii, dali jí příklad zbožnosti, důvěry a poslušnosti, aby mohla přijmout vyvolení, že se stane Matkou Boží, matkou Ježíše Krista. Každý z nás má nějaký úkol a naše dílo teď a tady, náš život a přítomnost spoluvytváří budoucnost nejen našich dětí, ale i vnoučat a dalších generací. Nebuďme těmi, kdo si stále na něco stěžují, ale děkujme Bohu za dar života a chtějme vždy vidět to dobré. Nepřehlížejme těžkosti a svou hříšnost, ale neztrácejme důvěru, že v Bohu máme naději a že jsme povoláni, aby skrze nás přicházela Boží milost do tohoto světa, aby se budovalo Boží království, které jednou přijde v plnosti, ale už teď na něm máme pracovat. Amen.