Českobudějovická katedrála i kostel svatého Prokopa v novém

„Vážený otče biskupe Vlastimile, včera jsme slavnostním koncertem v naší českobudějovické katedrále svatého Mikuláše a jejím následným nasvícením učinili pomyslnou tečku za dvouletou opravou jejího exteriéru,“ řekl v úvodu děkovné mše svaté v sobotu 4. července 2026 místní duchovní správce P. Dr. Zdeněk Mareš, Th.D., děkan katedrální kapituly. 

„A dnes se scházíme v kostele svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa, v jednom z nejstarších českobudějovických kostelů, abychom ho po dvouleté opravě interiéru a exteriéru znovunavrátili tomu účelu, pro který byl kdysi dávno vystavěn.“

Úcta k sázavskému opatovi Prokopovi se po jeho kanonizaci v roce 1204 rychle rozšířila a zdejší kostel je toho důkazem. Děkan Mareš poděkoval všem, kteří se přičinili o jeho rozsáhlou opravu, a uvedl, že k ní mohlo dojít jen díky grantu z Evropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj a mnoha a mnoha dárcům a dobrodincům. „Všechny vás chceme zahrnout do dnešního slavení Eucharistie a všechny i všechno chceme svěřit našemu Pánu a Bohu, který je absolutní, nejvyšší a věčný a bez Něhož bychom tady dnes ani nebyli,“ obrátil se ke všem přítomným Pater Mareš.

V homilii rozjímal českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil nad duchovním odkazem svatého Prokopa a opřel se v něm o vyslechnuté evangelium (Mt 19,27-29). Apoštol Petr v něm klade Pánu Ježíši otázku: „My jsme opustili všechno a šli jsme za Tebou. Co tedy budeme mít?“ Je to otázka jakoby z naší doby vycházející z tržního myšlení, ale Ježíš ji Petrovi zodpoví. Slibuje mu naplnění v tomto životě a odměnu v mesiášském království. Láska učedníků byla v té době ještě nezralá. Oni se potřebovali přímo zeptat a slyšet přímou odpověď. Ježíš to chápe a respektuje tento jejich stav. Teprve zralá láska se již nebude na nic ptát. Bude pouze dávat a nepočítat.                  

Svatý Prokop poznal Ježíšovo poselství a nadchl se pro evangelium. Nespoléhal na vlastní síly a všechno vložil na Pána, který je pravou jistotou člověka, a zakusil, že „Kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně, dostane stokrát víc a za podíl bude mít život věčný“ (Mt 19,29).

Svatý Prokope, pomáhej i nám spoutat síly zla a přetvářej naše srdce k opravdovosti v lásce k Bohu i k našim bližním. Svatý Prokope, oroduj za nás nyní i v hodinu smrti naší.

V závěru mše svaté pozval pan děkan Mareš přítomné na následné občerstvení a oznámil, že v tomto kostele svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa bude každou neděli v 10.30 hodin sloužit mši svatou prof. Martin Weis. Přítomný profesor Karel Skalický, který zde sloužil od roku 2004, s dojetím poznamenal: „Po tolika, tolika letech zde zase můžu stát s vámi a zpívat Bože, chválíme Tebe! To je zážitek k nepopsání. S pohnutím a vděčností se modlím: Bože, Bože, děkuju. Děkuju z plného srdce za to, co jsem zde mohl dostat. Amen.“

Na úplný závěr poděkoval českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil panu děkanovi Zdeňkovi Marešovi za jeho nasazení, s nímž v letech 2011 až 2013 řídil ohromnou rekonstrukci interiéru katedrály a teď po patnácti letech i jejího exteriéru, i za celkovou rekonstrukci zdejšího kostela svatého Prokopa. Spolu s otcem biskupem Vlastimilem poděkovali Pateru Marešovi potleskem i všichni přítomní.