Prachatická pouť ke cti svatého Jana Nepomuka Neumanna
Biskup Pavel se ve své homilii věnoval vyslechnutým čtením. Zastavil se u proroka Jeremiáše a jeho povolání a vyzdvihl fakt, že Bůh vyvíjí aktivitu vůči každému člověku. Každého někam volá a s každým má svůj plán. Jenže člověk má raději svůj klid a chce žít jako doposud... Ztotožňujeme se s prorokem Jeremiášem, který žasne, že si ho Bůh vyvolil, a zároveň se bojí, že zůstane sám proti všem, že bude k posměchu, že to nezvládne. Jeho obavy jsou nám všem dobře známé a blízké. „Je potřeba si uvědomit, že Bůh nevolá schopné, ale uschopňuje povolané k tomu, aby vykonali, co jim svěřil,“ vnáší světlo do našich nejistot biskup Pavel a přibližuje situaci proroka Jeremiáše, kterému jako by Bůh říkal: „Vybral jsem tě, budeš pro mě pracovat. Postavíš se tváří v tvář lidem. Už nebudeš stát vedle nich, abys poslouchal, co říkají; abys mlčel, když se ti nebude chtít mluvit; aby ses stáhl do ulity a řekl si, ať si dělají, co chtějí.“
Ve druhém čtení mluví apoštol Pavel o obdivuhodné síle kříže. My žijeme v době, která oslavuje výkon, sílu, inteligenci, bezchybnost. Do této mentality vstupuje slovo apoštola Pavla jako šok. A jak je to se mnou, na čem já stavím svou hodnotu? Na rozumu, na majetku, na tom, jak mě vnímají ostatní? Jsme zase u toho, co jsme slyšeli u Jeremiáše: Nemusíme být absolutně dokonalí. Boží moc se nejvíce projevuje tam, kde přiznáme, že na to nestačíme. Jako svatý biskup Jan Nepomuk Neumann.
Biskup Pavel přečetl odstavec z promluvy tehdejšího papeže Pavla VI. při svatořečení biskupa Jana. Zaznělo v něm: „Ptáme se, jaký je význam této kanonizace. Ano, je to oslava svatosti. A co je svatost? Je to lidská dokonalost, lidská láska povýšená na svou nejvyšší úroveň skrze Ježíše Krista v Bohu.“ A po slovech papeže Pavla VI. citoval papeže Františka, který nabádal k tomu, aby nebyla kázání dlouhá, a po krátkém příběhu svou homilii ukončil.
Při svlékání liturgických rouch v sakristii konstatoval světící biskup českobudějovický s úlevou, že přes vysokou teplotu a množství lidí v kostele nikdo neomdlel. Místní duchovní správce P. Petr Plášil na to zareagoval ujištěním, že šumaváci jsou zocelení jedinci a nepadají v horku jako hrušky.
Poutní odpoledne v hospicovém parku patřilo jako obvykle malým i velkým. Malí poutníci si zaskotačili na skákacím hradu, větší děti si zazpívaly s dětskou scholou či se zapojily do hry Na cestě s Janem N. Neumannem a dospělí, pokud nesdíleli dětský program, poseděli v družném rozhovoru u chutného občerstvení.
Děkujeme Městu Prachatice za veškerou podporu pouti a všem dobrovolníkům, kteří se na přípravě i průběhu celé pouti podíleli. Těšíme se na oslavu zlatého jubilea svatořečení největšího světce naší diecéze příští rok!
Svatý otče biskupe Jene Neumanne, orodujte za nás!
Text a foto: Stanislava Vitoňová, Člověk a víra. Více fotografií ve větším rozlišení si můžete stáhnout zde.
