„Poutníci“ z Domu klidného stáří v Pravětíně oslavili svatou Zdislavu

Jejich kaplička je zasvěcena svaté Zdislavě a vimperský duchovní správce P. Jaromír Stehlík pro ně sloužil poutní mši svatou. V jejím úvodu řekl: „Svatá Zdislava je příkladem ženy zbožné, vzorné manželky a matky a ženy, která pomáhala ostatním. Je pro nás povzbuzením k tomu, aby křesťanská víra nezůstala jen nějakou teorií, ale abychom ji naplňovali v každodenním životě. Vždyť víra v Boha je sám život. Chceme prosit svatou Zdislavu o pomoc a požehnání nejen pro sebe, ale pro celý svět, v němž žijeme.“

P. Stehlík hovořil o tom, že se dříve chodívalo na dlouhé, několikadenní poutě a potom se začalo putovat do místních kostelů. Řekl: „Ať je pouť krátká, nebo dlouhá, vždycky chceme putovat k Bohu, vyprosit si Jeho požehnání a děkovat Mu za to, co jsme obdrželi, a vytrvat.“ Otec Jaromír mluvil o životě svaté Zdislavy a v jeho světle poutníky vyzval, aby si uvědomili nejen to, co mohou vykonat pro Boha, ale i to, co Bůh činí pro ně. Aby uměli děkovat i za to, co je náročné, těžké. Připomněl kříž Pána Ježíše a Jeho slova: „Budete mít účast na mém kříži, na mém utrpení, ale bude to zároveň cesta ke slávě, k životu.“ Povzbudil přítomné k tomu, aby dokázali přijmout pomoc druhých, což je také velké umění a vyžaduje to velkou odvahu.

Svou homilii zakončil odkazem na první čtení o slepci Bartimaiovi, kterému Bůh navrátil zrak a on „šel tou cestou za Ním“. „Jděme i my svým životem za Kristem v radosti i v bolesti,“ vybídl poutníky otec Jaromír. „Pán Ježíš vzal na sebe kříž z lásky k nám. Přijal ho a dal svůj život v oběť za nás. Přál bych si, abychom i my byli schopni obětovat své bolesti, své kříže do rukou Božích, aby se Boží požehnání naplňovalo a přicházelo nejen pro nás, ale i pro celý svět a lidi kolem nás. Když máme účast na Kristově oběti při mši svaté, chceme také jakoby putovat svým životem k cíli, kterým je Bůh sám, Boží království. Na přímluvu svaté Zdislavy prosme, abychom vytrvali.“

Po mši svaté se „poutníci“ sešli u slavnostně nazdobeného stolu ke svátečnímu obědu. Zahájili ho přípitkem a pokračovali výtečnou polévkou a řízkem s bramborovým salátem a třešničkou na dortu byl zákusek. Bohu díky a Pán Bůh zaplať všem, kteří slavnost připravili, otci Jaromírovi, který o Dům klidného stáří v Pravětíně duchovně pečuje, i veškerému zdejšímu personálu, jenž se s láskou stará o blaho jeho obyvatel a zajišťuje jeho požehnaný chod.

Text a foto: Stanislava Vitoňová