Letnice a biřmování v českobudějovické katedrále
Poděkoval také všem, kteří biřmovance doprovázeli až k přijetí této svátosti – jejich duchovním správcům či jiným pověřeným kněžím, jáhnům, pastoračním asistentům i jejich kmotrům a kmotřičkám.
„Je to velmi mimořádný okamžik. Přijmete Ducha, který vám má být posilou především ve vydávání svědectví o vaší víře v Ježíše Krista,“ kladl biřmovancům na srdce biskup Kročil a vybídl je, aby se stále ptali sami sebe, kým je pro ně Ježíš Kristus. Poradil jim, aby před svými spolužáky a přáteli vydávali svědectví o Ježíši Kristu ne rozdáváním teologických ponaučení, ale sdílením své zkušenosti s Bohem. Jako to činili apoštolové, kteří mluvili o tom, co s Pánem Ježíšem prožili.
Českobudějovický biskup si byl vědom toho, že biřmovanci už mnohé o Duchu svatém slyšeli, ale chtěl ve své homilii znovu vyzdvihnout sedmero darů, které vyjadřují sílu a intenzitu milosti třetí Božské osoby:
Moudrost dává člověku sílu uvažovat ne podle ducha tohoto světa, ale podle hloubky neproniknutelných pravd, které člověku zjevuje sám Bůh. Biskup Kročil se také zmínil o umělé inteligenci a akutním pokušení žádat ji, aby za nás myslela, a prosil biřmovance, aby jí nepodlehli a nechali se vést Duchem svatým.
Dar rozumu nám pomáhá prohlubovat pravdy víry v našeho Pána, abychom mohli získat nadpřirozený vztah k věcem Božím a uměli onu nadpřirozenou realitu správně vyjádřit slovy.
Dar rady nám v důležitých momentech našeho života dává světlo, které nás vede k vnuknutí, jak se máme správně rozhodovat v souladu s Boží vůlí a jak uvést při rozhodování do souladu rozum i srdce.
Dar síly nám dává duchovní energii, abychom odolali všemu zlu, které je nejenom kolem nás, ale může být i v nás samých. Narodili jsme se se znamením dědičného hříchu a ten osten hříchu je v nás stále přítomen. Potřebujeme sílu, abychom odolali různým pokušením. To je potřeba trénovat, jako se chodí do posilovny za silou a krásou těla. My se chceme modlit a žít svátostným způsobem života, abychom měli silnou a krásnou duši.
Dar umění dává člověku schopnost vystupovat k Bohu skrze naše lidské schopnosti a vidět ve stvořeném světě přítomnost Boha. Máme v dějinách spásy tolik slavných umělců, kteří nám zanechali malby, sochy, stavby!
Dar zbožnosti nám pomáhá zdokonalovat naši úctu a lásku k Bohu. K Bohu se nemůžeme přiblížit fyzicky, protože je netělesný, ale můžeme se Mu přiblížit modlitbou a láskou. Láska je to, co přibližuje člověka k člověku a člověka k Bohu. Snažme se o ni. Krása těla pomíjí, ale láska duše může růst i přesto, že stárneme.
Dar bázně Boží nás uschopňuje vyhýbat se hříchu, ale ne ze strachu před Božím trestem, nýbrž z touhy po Bohu a po věčné blaženosti v nebi. Musíme si dát pozor, abychom nevychovali svou duši do stavu, kdy se nebude chtít setkat s Bohem.
„Milí biřmovanci, tyto dary budou zasety do vašeho nitra a musí být také zalévány modlitbou, mají-li vyrůst a nést krásné plody. Jinak uschnou,“ obrací se na biřmovance s otcovskou starostlivostí pastýř českobudějovické diecéze. „Nezapomínejte na svátost smíření, vždyť každý hřích snižuje schopnost přežití semínka, které do vás bude vloženo, a zpovědí se opět posílí. A tyto dary, které dnes přijmete, nemají být jen pro vaše dobro, ale i pro dobro těch, které máte kolem sebe, aby s vámi vydrželi, aby s vámi dokázali žít. A pamatujte i na zářné příklady světců, jejichž jména jste si zvolili. Seznamte se s jejich životy a obracejte se k nim o radu a přímluvu každý den. Nechte Ducha svatého ve svém životě působit. Jak řekl svatý Pavel, nechte se vést Duchem a nebude vám hrozit, že byste uspokojovali své tělesné žádostivosti. (srov. Gal 5,16) K tomu vám budu vyprošovat potřebné milosti. Amen.“
Text a foto: Stanislava Vitoňová, Člověk a víra
