Cesta víry a společenství: duchovní obnova seniorů
V půl desáté - po občerstvení těla - začala "obnova duše.“ P. Slávek, jak jsou mnozí zvyklí P. Švehlovi říkat, otevřel společné dopoledne tím, že každý z nás je originál a proto každý bude obnovu prožívat jinak.
Dostali jsme dva listy papíru, jeden s rytmickými písněmi a druhý s modlitbami, které jsme použili. Obnovu jsme začali modlitbou papeže Jana XXIII. "Rady pro všední den“ a mládežnickou písní Banana. Ta vyjadřuje potřebu udělat někdy zásadní změnu v životě. Tím otec Slávek připomněl, že dlouho žil v Mnichově, kde je plno lidí a stresu a odkud se v létě r. 2025 vrátil do diecéze. Nyní bydlí na faře na Hluboké nad Vltavou a vypomáhá ve vikariátu.
Jako téma obnovy jsme se zaměřili na slavnosti Páně, které jsme prožívali: Velikonoce, Letnice, Slavnost Nejsvětější Trojice a Slavnost Těla a Krve Páně. Během programu nám otec Slávek ukázal zvonečky vyčištěné pro Slavnost Božího Těla - tím připomněl, že je třeba, aby se každý občas podíval do své duše, jak na tom je, a co je třeba "rozebrat a vyčistit.“
Na Velikonoce Ježíš naplňuje jméno Immanuel, jak už ohlašoval archanděl Gabriel: "Jsem s vámi.“ Od Letnic je s námi skrze Ducha svatého. Pak jsme se zamýšleli, jaká by vypadala naše víra, kdyby Bůh nebyl v Trojici. My také nežijeme sami. Žijeme mezi ostatními doma, v práci i na ulici. Věříme v Boha, který žije ve společenství osob. Duch Svatý je pro nás radostí, která nás učí žít v přítomnosti. Otázkou „Co říkáme Ježíši po svatém přijímání?“ jsme se mohli hlouběji ponořit do svého nitra, jak prožíváme tuto chvíli. Je krásné vítat Ježíše s apoštolem Tomášem "Můj Pán a můj Bůh,“ (J 21,28) nebo "Ježíši vítej v mé duši!" a odpovídat "Díky, díky!“ Při slavnosti Těla a Krve Páně prosíme Ježíše, aby přijal naše pozvání k nám domů, na pracoviště i všude tam, kde jsme.
Mši svatou v kostele Svaté rodiny s otcem Slávkem koncelebroval P. Jan Mikeš, spirituál Biskupského gymnázia J. N. Neumanna.
Po polední pauze jsme pokračovali besedou v sále biskupství. Slyšeli jsme o působení otce Slávka v zahraničí. V r. 1997 působil téměř rok jako vojenský kaplan u české jednotky v Bosně. Ukázal se nám ve vojenském baretu, který patřil k vojenskému oblečení. V r. 1999 jej otec biskup Antonín Liška na žádost Mons. Karla Fořta vyslal do Německa. V Mnichově i na dalších místech působil mezi českými krajany a vedl Českou misii téměř 26 let.
Obnovu jsme uzavřeli modlitbou Pátera Pia: "Zůstaň se mnou, Pane, neboť se připozdívá." Děkujeme otci Slávkovi za jeho radostné svědectví víry. Prožili jsme pěkný a požehnaný den.
Text a foto: Iva Anežka Hojková, vedoucí Diecézního centra pro seniory
