Jáhenské svěcení Vojtěcha Razimy

Fotografie ze slavnostního dne najdete na odkazu ZDE.

Obřadu předsedal Mons. Vlastimil Kročil, sídelní biskup českobudějovický. Ten na začátku své promluvy upozornil, že v letošním roce se v českobudějovické katedrále nekonalo ani jediné kněžské svěcení. Vyzval tedy přítomné, aby nepřestávali prosit a modlit se za povolání k duchovnímu stavu. „Chci opravdu důrazně apelovat, abychom se nepřestávali modlit, a to zvláště za ty naše mladé, kteří ve svém srdci třeba i slyší Boží hlas, ale mají určité obavy, snad i strach, a chybí jim prostě odvaha k tomu, aby odpověděli Pánu: „Ano, Pane, zde jsem!“ .
Vzápětí zdůraznil otec biskup důležitost služby trvalých jáhnů: „Dnes už si jen těžko můžeme představit pastoraci bez pomoci těchto trvalých jáhnů, kteří jsou posilněni a těsněji spojeni s oltářem, aby tak plnili svou pastorační službu účinněji s pomocí svátostné milosti jáhenství. Dnešním dnem bude ke sboru jáhnů, byť je to v perspektivě svátostného svěcení kněžství, přičleněn další náš bratr – Vojtěch – který nám byl před chvílí oficiálně představen.“
V další části homilie se otec biskup obracel přímo k Vojtěchovi – z jeho myšlenek vybíráme alespoň jednu: „Staneš se příjemcem velkého daru, a tak měj vždy na paměti svou vlastní křehkost a své slabosti. Ne sobectví, ale pokora srdce; ta ať Tě provází při uchovávání přijatého daru. Slyšel jsi, stejně tak jako i my všichni, co říká Pán Ježíš svým nejbližším, k nimž se ode dneška zvláštním způsobem řadíš také i Ty. „Kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem“. Především tedy pokora, pokora a znovu pokora!“
Mons. Kročil zakončil promluvu s odkazem na jednu z Vojtěchových zálib, kterou je běh na dlouhé vzdálenosti: „V 9. kapitole prvního listu Korinťanům užil (apoštol Pavel) několika přirovnání ze sportovního prostředí, ale neváhal přirovnat duchovní život křesťana k takovému dlouhému běhu na závodišti. Prostředkem k dosažení cíle je u závodníka i u křesťana zdrženlivost či sebekontrola. Vítězný závodník získá věnec pomíjející, křesťan věnec nepomíjející.
Přál bych si, milý Vojtěchu, abys zvládl s tím nejlepším výsledkem i tento začínající běh na dlouhou vzdálenost a až ti bude za malou chvíli svěřena kniha evangelia tak ji, prosím, přijmi s otevřeným srdcem a radostným souhlasem jako životní program. „Přijmi Kristovo evangelium, neboť jsi jeho hlasatelem. Věř evangeliu, uč evangelium, žij evangelium“, což znamená, že především Ty sám máš s pokorou naslouchat slovu evangelia a nechat se jím vést. To je také předpoklad k tomu, že: „Bůh pak dovrší dobré dílo, které v Tobě započal“.

Vojtěch Razima pak přijal vzkládáním rukou Mons. Vlastimila Kročila jáhenské svěcení. Následovala slavnostní bohoslužba a po ní poděkování Vojtěcha Razimy biskupovi, kněžím, učitelům, rodičům i všem ostatním, kteří mu na jeho dosavadní cestě pomáhali. Na samotný závěr převzal nový jáhen dekret, kterým je ustanoven k jáhenské službě ve farnostech Prachatice, Husinec, Ktiš, Strunkovice nad Blanicí a Vitějovice; všechny farnosti patří do vikariátu Prachatice.

* * * 

Vojtěch Razima

Narodil v roce 1998 Pelhřimově. Vyrostl ve společnosti dvou milujících rodičů a dvou starších sourozenců na samotě nedaleko poutního místa Křemešník, kam po celé dětství chodil do kostela. Základní školu absolvoval v Pelhřimově a poté se vydal na Střední průmyslovou školu stavební v Havlíčkově Brodě, kde v roce 2017 odmaturoval v oboru Technické lyceum. Během střední školy si začal uvědomovat povolání ke kněžství, a tak jeho další kroky vedly do Teologického konviktu v Olomouci. Odkud po roce odešel do Arcibiskupského kněžského semináře v Praze, kde strávil tři roky. Teologické studium, které začal na Teologické fakultě UK v Praze, dokončil na Papežské Lateránské univerzitě v Římě. V červnu také završil dvouletou formaci v Papežské koleji Nepomucenum v Římě. Mezi jeho nejoblíbenější aktivity patří běhání na dlouhé vzdálenosti, čtení všech dobrých knížek, polehávání u zajímavých filmů a posedávání s přáteli po kavárnách, ale i kdekoliv jinde.