Začátek července…

05.07.2018 Miroslav Bína

Nálada prvních červencových dnů je každoročně poznamenána slavnými událostmi.

Slovanští věrozvěsti na obraze polského malíře Jana Matejky (1885); zdroj: commons.wikimedia.org

Pro děti je to bezesporu počátek prázdnin, pro nás dospělé pak starosti „kam s nimi“, tedy s dětmi, případně jak výhodně propojit státní svátky s dovolenou, abychom vytěžili co nejdelší souvislé volno.

Jaksi v pozadí pak stojí dny jako je 4. červenec – Den nezávislosti (mimochodem už je na světě druhý díl stejnojmenné filmové science fiction). U nás ovšem je v tento den svátek sv. Prokopa. Většina o něm ví, že přemohl čerta podobně jako hrdinové zmíněných filmů vesmírné nestvůry. Státní svátky 5. a 6. července pak motivují naše média k vlasteneckým výlevům, komentářům a přímým přenosům…

Upozaděný zůstává 14. červenec. Den dobytí Bastily, začátek Velké francouzské revoluce. Liberté, Egalité, Fraternité – svoboda, rovnost, bratrství. Krásné, až na tu rovnost. Původní smysl byl, že příslušníci městského stavu budou rovni šlechtě. Proti jejím privilegiím byla vlastně francouzská buržoasní revoluce namířena. A také proti církvi. Vše se dá zneužít. Od 14. července 1789 nás neustále provází poněkud extenzivní výklad tohoto pojmu. Pomalu, ale jistě se přitom vytrácí přirozená úcta člověka k člověku, k vytvořeným hodnotám, k tradici. Vždyť i v naší současné společnosti panuje atmosféra, že všichni hned chtějí všechno. Ale už se nikdo neptá, jestli za to mají něco odevzdat. Minimálně odpovědnou a poctivou práci.

(Autor článku: Jan Kotous)