Prohlášení generálního sekretáře ČBK ke stažení žalob Kanonie premonstrátů v Teplé

10.06.2016 Redakce

9. června 2016 proběhla na českobudějovickém hejtmanství tisková konference za účasti hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly, při které předseda představenstva Rybářství Třeboň a. s.  Jan Hůda informoval média o stažení žalob Kanonie premonstrátů v Teplé na určení vlastnictví některých svých historických majetků dnes patřících firmě. Jde o žaloby v rámci částečného majetkového narovnání (tzv. církevních restitucí), které měly za cíl přezkoumat způsob převodu někdejšího řádového majetku z vlastnictví státu na jiné instituce.

K tomuto uvádím následující:

  1. Jelikož se téma této tiskové konference týkalo i dalších církevních subjektů, které požádaly soudy o přezkum získání historických církevních majetků Rybářstvím Třeboň (dále Rybářství), je pro mne dosti zarážející zjištění, že u zástupců Biskupství českobudějovického (jedná za některé církevní subjekty ve věci sporu s Rybářstvím) byl přístup a účast – jakožto jiného subjektu – na mimořádné tiskové konferenci v prostorách krajského úřadu Jihočeského kraje viděn jako problematický, ačkoliv o něj písemně požádali. Na setkání s novináři v prostorách úřadu veřejné správy tak mohli vystoupit jen zástupci jedné strany, navíc soukromé firmy. Na tiskové konferenci také nebyl přítomen ani zástupce řádu, což na mne jako vnějšího pozorovatele působí zvláštně.
  2. Vzhledem k uvedeným okolnostem tiskové konference považuji za důležité zopakovat toto: tepelští premonstráti v prohlášení ze 17. května 2016, které médiím citoval pan Hůda, uvádějí, že důvodem stažení uvedených žalob je rozhodnutí věnovat se jen vyjasnění majetkových poměrů u pozemků vlastněných státem. Také zde konstatují, že svůj nárok vůči Rybářství stále pokládají za legitimní.
  3. Při včerejším setkání s novináři bylo stažení žalob prezentováno jako následováníhodný postup i pro další církevní subjekty, které se soudí s Rybářstvím. K tomu ale chci připomenout, že ostatní nároky církevních institucí vůči Rybářství mají jiná právní východiska, než tomu bylo v případě tepelských premonstrátů. Srovnávat to tedy nelze.

 

Závěrem zde znovu prohlašuji, že církevní subjekty v restitučním procesu, jehož logickou součástí jsou i soudní přezkumy sporných případů, postupují dle platných zákonů. Také se snaží ve složitých majetkových otázkách jednat vstřícně, tak aby mohly být upřednostněny smírné varianty a nebyl ohrožen legálně nabytý majetek obcí, krajů či soukromníků.

Mons. Tomáš Holub

generální sekretář ČBK