Sucho ovlivňuje hospodaření s církevními lesy

12.07.2019 Miroslav Bína

10. 7. 2019; Diecéze českobudějovická; Suché počasí posledních několika let nepůsobí starosti jen vodohospodářům. Pokračující úbytek vody má za následek ztížené hospodaření na polích i s lesními porosty. Své o tom ví také hospodáři Jihočeských katolických lesů, kteří na území českobudějovické diecéze obhospodařují 3 614 hektarů lesních pozemků.

Stěna lesa napadená Kůrovcem; snímky JČKL

Dlouhodobý nedostatek vláhy, se kterým se v posledních letech krajina v ČR potýká, má na lesní porosty velmi negativní dopad. „Stromy jsou obecně oslabené nedostatkem vody, což se nejmarkantněji projevuje u smrku a borovice, v některých lokalitách i u dalších dřevin. Mám zprávy z Německa, kde jsou i několika set hektarové plochy suchých modřínů a buků; to na námi zpravovaných majetcích zatím nemáme, i když modřín v některých místech také ‚odchází‘,“ říká Jan Zasadil, odborný lesní hospodář ze společnosti Jihočeské katolické lesy.

Hospodaření podle něj v současnosti spočívá v likvidaci kůrovcové kalamity. Ta na území českobudějovické diecéze zasáhla majetky všech vlastníků, církevní subjekty nevyjímaje. Výchovu mladých lesních porostů, přípravu mýtních porostů na přirozenou obnovu či vyklizování mýtních porostů nad přirozeně zmlazenými nárosty není možné v současné situaci provádět v takovém rozsahu, jak by bylo potřebné.

„Projevuje se i nedostatek zpracovatelských kapacit, je velmi problematické zajistit včasné zpracování napadeného dřeva, lidově řečeno ‚nejsou lidi‘,“ uvádí Jan Zasadil a dodává, že velmi složitá je pak situace v obchodu se dřevem. Zpracovatelské pilařské provozy nejsou schopny, i přes velmi nízké ceny dřeva, včas dříví odebrat. Současně zpřísňují požadavky na kvalitu a i nadále snižují nákupní ceny. „Je veliký přetlak nabídky dřeva oproti poptávce.“

Smrk silně napadený Lýkožroutem smrkovým – kořenové náběhy s drtěnkami

Trápení pro mladé stromky i zvěř

Suché a teplé počasí velmi má negativní vliv také na mladé a nově vysazené stromky. Zvláště na jihozádních expozicích výsadby suchem trpí a dochází k usychání sazenic. „Celkově je možné říci, že díky počasí v květnu, kdy nebyly teploty tak extrémní a relativně často pršelo, jsou ztráty na kulturách nižší, než jsme očekávali,“ říká Jan Zasadil a upozorňuje také na nedostatek vody v krajině, kterou využívá zvěř. Při normálních srážkových úhrnech je vody v potocích, mokřadech, tůních či terénních depresích více, a pokud zaprší, část potřeby vody zvěři nahradí pastva na mokré trávě. „Extrémní teploty působí zvěři potíže, ráda přes den vyhledává kryt a na pašu vychází až pozdě večer, kdy je teplota vzduchu již nižší.“

Sucho svědčí Kůrovci a požárům

Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost smrku, protože strom nemá dostatek pryskyřice, kterou se napadení kůrovců brání tím, že brouka pryskyřicí zahubí („zaleje“). Primárně tedy sucho připraví stromy na nálet kůrovce, který nejvíce oslabené stromy podle jejich „vůně“ rozpozná a masově napadá.

Neméně podstatný je vliv suchého a velmi teplého počasí na vývoj kůrovců samých. Jan Zasadil vysvětluje, že kůrovci v takovýchto podmínkách ukončí svůj vývoj mnohem dříve, nenapadají je houby a plísně, které v suchém počasí nemají podmínky pro svůj rozvoj. „Výsledkem je, že vývoj během roku dokončí o jednu až dvě generace kůrovců více než při běžném počasí. Kůrovci se tak vzhledem k počtu vyrojených jedinců stávají primární příčinou hynutí smrku, napadají masově i stromy zdravé a kalamita se nekontrolovaně šíří.“

Velký harvestor použil při zpracování nahodilé těžby v ŘKF Bukovník pásové řetězy

V období dlouho trvajícího sucha podle něj nedělá starost lesníkům pouze kůrovec, zásadní nebezpečí představují také požáry vyschlých porostů, které se lesníci snaží monitorovat. „Vzhledem k roztříštěné majetkové držbě je to velmi problematické, ale spolupracujeme se sousedními vlastníky a vzájemně si lesy hlídáme. V našich lesích zatím k požáru nedošlo.“

Nucená těžba, nižší výnosy a milionové ztráty

Zvýšené těžby v důsledku kůrovcové kalamity byly realitou již v loňském roce a v tom letošním tomu nebude jinak. V roce 2018 lesníci z Jihočeských katolických lesů na spravovaných majetcích oproti původně plánovaným 26000 m3 vytěžili 49568 m3, z toho bylo 45857 m3 (92,52%) těžby nahodilé, ze které těžba kůrovcového dříví činila 31127 m3 (62,80%). V letošním roce je plánovaná těžba 38000 m3. Vzhledem k těžbě provedené k 30. červnu – 29,100 m3 bude i tento navýšený plán překročen. Hospodářské ztráty se pohybují v milionech. Např. oproti průměrnému zpeněžení dřeva v roce 2017 je ztráta v roce 2018 cca 15 milionů korun. Následné náklady na zalesnění vzniklých holin se budou pohybovat také v milionech.

Ztížená nakládka dřeva v ŘKF Mouřenec

Náročná práce v terénu

Ač by se mohlo zdát, že lesy nabízejí příznivější prostředí pro trávení horkých letních dnů, opak může být pravdou. Velmi teplé a suché počasí pociťují zejména lesní dělníci, kteří provádí výsadbu a těžbu dřeva a další práce v lesním porostu. Kvůli vysokým denním teplotám např. upravili pracovní dobu. „Do terénu tak vyjíždějí už v pět hodin ráno, protože ve vysokých teplotách odpoledne je práce nadmíru obtížná,“ vysvětluje Jan Zasadil a dodává, že vysokými teplotami je limitována také technika – harvestory a vyvážecí soupravy. „Mohou pracovat jen ve zkrácených směnách, když odpoledne při tropických teplotách jsou provozní kapaliny strojů tak ohřáté, že není možné v práci pokračovat.“ Nezbytná je zásoba pitné vody a během prací také musí dávat pozor na možný požár, např. v důsledku jiskry z používané lesní techniky.

Receptem je změna ve způsobu hospodaření

Zpevnění okraje cesty pro odvoz skládek dřeva v ŘKF Květov

Situace v lesním hospodaření s lesy tedy aktuálně nevypadá nijak idylicky. Mají lesní hospodáři vůbec nějaké možnosti, jak aktuální stav změnit? Plošné zavlažování lesů možné není. Les přitom představuje velkou přirozenou zásobárnu vody, když na jaře zpomaluje odtávání sněhu a umožňuje jeho postupné vsakování do spodních vrstev půdy. Význam má tedy její zadržování vody v krajině – tedy i v lesích, v rybnících, tůních či mokřadech, jejichž zřizování a udržení je podporováno státem.

S existencí lesa je přímo spojená také jeho rekreační úloha, tvorba kyslíku a zásobárna plodů. Pokud dnes lesy po stovkách a tisících hektarech mizí, zaniká i tato jejich přirozená funkce. „Kde není les, nebudou ani borůvky a jiné lesní plody včetně oblíbených hub. Předpokládám, že v době prázdnin si veřejnost této skutečnosti všimne a pomůže snahám soukromých vlastníků lesů, které zastupuje především Sdružení vlastníků obecních lesů, vyvinout tlak na vládu a politiky aby pomoc lesům ze strany státu byla účinnější,“ vyjadřuje přání diecézních lesníků Jan Zasadil.

(Autor článku: Miroslav Bína)

Čtěte také: