Po 50 letech oslaví sv. Vavřince

06.08.2019 Miroslav Bína

10. 8. 2019, Klení; Každoročně 10. srpna slavíme Svátek sv. Vavřince. Jen v českobudějovické diecézi je mu zasvěceno devět farních a dva filiální kostely. Mezi nimi je také kostel v Klení, kde světce letos uctí po 50 letech.

V sobotu 10. srpna se zde v 14.30 hodin uskuteční mše svatá a setkání přátel kostela v Klení.

Obnova kostela, do které se aktivně zapojují místní, podle P. Pavla Šimáka jistě oživí i obec. Již se zde konají koncerty a do budoucna se plánují i výstavy. Probouzí se také náboženský život.

„Už jsem zde obdržel i žádost o křest. Osud kostela mi připomíná příběh o sv. Vavřinci, který byl vyzván aby ukázal majetek církve a on shromáždil na náměstí všechny chudé, trpící a postižené o něž se církev starala.  To, co je zřícené totiž přitahuje pozornost a může probudit v lidském srdci velkou sílu lásky vedoucí k záchraně. Tak se to děje i v případě tohoto kostela. Raduji se z toho, že se jakoby opakuje naplnění výzvy, kterou zaslechl sv. František z Assisi: ‚Jdi a oprav můj dům‘. Už nyní vidím přesah této aktivity do života farnosti. Doufám také, že toto znamení probudí i mnohá lidská srdce ke snaze přispět k záchraně zřícených lidských existencí. I v nich totiž má církev poklad, o který je třeba se postarat,“ říká k události P. Pavel Šimák, který je od letošního července novým administrátorem farnosti Benešov nad Černou a tím i kostela v Klení.

„Pravděpodobně není nikde k dohledání, kdy byla ve zdejším kostelíku sloužena opravdu poslední mše. Podle místních obyvatel a pamětníků to bylo okolo roku 1969, kdy byl na místním hřbitově pochován pan Liška a na náhrobku je vytesán datum pohřbení,“ říká Marie Vašková ze spolku přátel kostela a dodává, že to byl poslední pohřeb na tomto hřbitově. „Možná, že ještě mohla být sloužena další rok jiná mše, ale kostel už byl ve špatném stavu a zatím jiné svědectví nemáme.“

V hudebním programu následujícím po mši svaté vystoupí manželé Voráčkovi za doprovodu Karla Ochozky, vokální soubor Calypte a Alena Máčová za doprovodu Lea Schvarze.

„Benešovská farnost, kterou jsem převzal od 1. července, je mou 11. farností a její 2 kostely patří mezi 14 kostelů o něž se mám starat. Mám z této farnosti radost, protože je zde hodně ochotných lidí něco dělat. A to je zvláště zde v pohraničí, kde lidé spíše ubývají, velmi povzbuzující. Už jsme se zde sešli u táboráku, o víkendu podnikneme farní výlet, či vycházku, plánujeme pravidelná setkávání ve společenství. Doufám, že budeme hezkou farní rodinou,“ těší se na službu pro farnost otec Pavel Šimák.

 

Kostel má pohnutou historii

Snímek kostela z evidenčního listu nemovité kulturní památky

Raně gotický kostel z konce 13. století v Klení dokládá jedno z nejstarších osídlení v oblasti Benešova nad Černou. Kostel má současně dominantní polohu ve scenérii Novohradských hor a tvoří tak významný krajinotvorný prvek. V počátku zřejmě sloužil i jako chráněné útočiště pro místní obyvatele a kupce putující po soumarské cestě.

První písemná zmínka o kostele a vesnici Klení je z roku 1334. Od roku 1352 byl kostel farním, později filiálním pro obec Soběnov a to až do roku 1786. Za své existence kostel prošel několika stavebními úpravami. Obsahuje řadu hodnotných stavebních konstrukcí z období středověku, jako je jižní vstup a část obvodového zdiva se zjevnou pasportou středověkého okna.

V roce 1958 prohlášen za kulturní památku. V roce 1983 však bylo tehdejším tajemníkem pro věci církevní Jihočeského Krajského národního výboru doporučeno nevynakládat finanční prostředky na záchranu objektu. „Doporučil návrh ke zrušení ochrany zdevastovaného mobiliáře, a současně navrhl, aby byla zrušena ochrana nad celým objektem,“ uvádí ručně psaný záznam na evidenčním listu památky.

Od roku 2013 ho má od římskokatolické farnosti Benešov nad Černou na deset let v zápůjčce Spolek pro záchranu budovy kostela v Klení, obec Benešov n. Černou, jehož účelem je právě ochrana a spoluúčast na opravách objektů patřících ke kulturnímu dědictví osady Klení, především kostela sv. Vavřince a přilehlého hřbitova, a jejich veřejné využití. V roce 2015 proběhl v kostele restaurátorský průzkum omítkových a nátěrových vrstev a případné malířské výzdoby interiéru.

 

Barokní oltář vzal za své

Mobiliář kostela se nedochoval, předválečný soupis však uvádí, že hlavní oltář byl barokní portálový (1710) a zdobily jej bohaté řezby i obraz budějovického malíře M. Künzla (1872). Oba vedlejší vyřezávané oltáře sv. Linharta a sv. Jana Nepomuckého byly rámové a pocházely také z roku 1710. V předsíni prý stávala gotická křtitelnice. Poválečnému zpustošení neunikl ani hřbitov po obvodu kostela, který dosud obepíná zídka. Jeden ze zvonů pro kostel sv. Vavřince byl podle datování na korunce ulit roku 1435 – je tak druhým nejstarším zachovaným zvonem v oblasti.

(Autor článku: Miroslav Bína)