Křesťané očekávají narození Spasitele

02.12.2019 Miroslav Bína

30. 11. 2019; V podvečer začalo pro katolíky období adventu a současně i nový liturgický rok. Křesťané na celém světě se v tomto období připravují na příchod Ježíše o Vánocích, ale pamatují také na jeho druhý příchod na konci časů.

Název odvozený od latinského adventus = příchod označuje v římskokatolické církvi období začínající v předvečer neděle, která je nejbližší 30. listopadu, a končící 24. prosince odpoledne.

Advent je především obdobím vnitřní přípravy, které můžeme prožít v plnosti. „Nejlepší způsob, jak prožít čas adventu, znamená dát si do pořádku naše svědomí. Právě dobrým zpytováním svědomí, upřímnou svátostí smíření a velkorysým odhodláním se modlit. Užitečný způsob, jak prožívat adventní dobu může být i čtení z Písma svatého či meditace liturgických textů mše svaté, které pro nás mohou být jistě velkým povzbuzením a prohloubením našeho vztahu k Bohu i bližnímu. Advent je časem vhodným proto, abychom zjistili, jaké dobré skutky můžeme udělat. Modlitba a dobré skutky by měly být naším cílem po celou adventní dobu. Budeme pak schopni prožívat Vánoce jako nejkrásnější chvíle našeho života, protože budeme naplno prožívat jistotu, že se Ježíš znovu narodil…“, říká k adventu otec biskup Vlastimil Kročil (Homilie o 1. neděli adventní 2. 12. 2018).

 

Začátek liturgického roku

V adventu slavíme čtyři neděleprvní je zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby se na něj člověk připravil. Druhá a třetí neděle představuje postavu Jana Křtitele. Ten, vyzývá k obrácení srdce a ohlašuje Kristův příchod. Čtvrtá adventní neděle již odkazuje na události, předcházející Ježíšovu narození v Betlémě.

Třetí adventní neděli nazýváme „Gaudete“ – radostná, podle slov úvodního verše mše svaté: „Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Pán je blízko.“ Atmosféra blížícího se Kristova příchodu může být při mši vyjádřena růžovou barvou, namísto obvyklé adventní fialové.

Období adventu tvoří dvě části: do 16. prosince a 17. – 24. prosince. V první části adventu se mohou slavit tzv. roráty, ranní mše ke cti Panny Marie. V poslední době se někde slaví jen při svíčkách. Jejich název odvozujeme od prvního slova písně Rorate, coeli, despuper = „Rosu dejte, nebesa, shůry“.

Druhá část adventu již věřící úzce připravuje na Vánoce: při mších se čte o událostech z Bible, které se odehrály těsně před narozením Ježíše. Při mši svaté a modlitbě breviáře zaznívají tzv. „Ó antifony“. Krátké texty, svým původem sahající do poloviny 1. tisíciletí, jsou pojmenovány podle jejich počátečního písmena v latině. Každá z antifon vzdává hold očekávanému Spasiteli a s prosbou o jeho příchod.

Na období před vánočními svátky se také rozšířil zvyk zapalovat postupně svíce na adventním věnci, každou adventní neděli o jednu navíc. Mohou připomínat blížící se příchod Krista, který je světlem ve tmě. Zelený kruhový věnec také může poukazovat na věčnost a Boha (bez počátku i konce).

(Autor článku: Miroslav Bína)