Kněžské svěcení Viktora Jakoviće

21.06.2021 Petr SAMEC

Českobudějovická diecéze získala v sobotu 19. června 2021 nového kněze. Vkládáním rukou Mons. Vlastimila Kročila, biskupa českobudějovického, přijal kněžské svěcení jáhen Viktor Jaković.

Foto: Marie Košinová / Člověk a víra

Katedrála sv. Mikuláše byla při slavnostním obřadu po dlouhé koronavirové přestávce opět zcela zaplněna. Bohoslužbě byli přítomni byli také rodiče, sourozenci, příbuzní a přátelé Viktora Jakoviće z Chorvatska. Otec biskup na závěr ustanovil novokněze do služby: otec Viktor byl jmenován farním vikářem se farnostech Písek a Čížová. V samotném závěru udělil novokněz první požehnání Otci biskupovi i všem přítomným a jejich blízkým.

Další obrázky z obřadu najdete ve fotogalerii ZDE a celý videozáznam si můžete prohlédnout na odkazu ZDE.

Z promluvy Otce biskupa:

„Před malou chvílí zaznělo Ježíšovo slovo: ´Proste Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.´ Jak důležité je prosit Pána, aby vždy a stále posílal nové dělníky na svou žeň! Ano, můžeme si být jistí, že ani v dnešní době nepřestává volat …

… Milý Viktore, nevím, jak tomu bylo v tvém životě a kdy přesně jsi zaslechl Boží hlas, který tě volal k následování. To, co však vím téměř s jistotou, že ani tvoje rozhodnutí nebylo jednoduché a vyžadovalo si mnoho obětí, sebezáporu, oddanosti a lásky k Pánu Bohu.

… Budeš mít podíl na učitelském poslání Krista, našeho Pána a Mistra. Slovo Boží, které jsi přijal, hlásej s radostí všem, ke kterým budeš poslán. Rozjímej o Božím zákoně, a to, o čem čteš v Písmu i s vírou přijímej; to, čemu jsi uvěřil, hlásej lidem; to, co budeš hlásat, i sám uváděj do života. Předpokládá to stálou bdělost, smysl pro odpovědnost, radostnou věrnost slibu čistoty pro „Boží království“, stejně tak jako i odevzdanost a ochotu být s Kristem, třeba i skrze oběť, bolest a kříž. Jedině tak může společenství církve s Tvou pomocí dorůstat ve svatý chrám Boží…

Chci tě povzbudit, abys otvíral stále více své oči! Snaž se každodenně objevovat, co znamená vysluhovat Eucharistii – Kristovu oběť, která nám byla svěřena.  Nikdy nezapomínej, co konáš a podle toho také žij. Když budeš slavit památku Kristovy smrti a vzkříšení, umrtvuj všechny zlé žádosti a choď v novosti života…

… Neztrácej nikdy odvahu a snaž se překonávat všechny překážky, které se na cestě kněžství objeví. Nikdy se nenech zlomit pochybnostmi, když ti rozháraný svět bude předhazovat, že tvoje kněžství nemá smysl. Vyprošuj si milost a sílu od Krista, abys mohl sloužit stále lépe a účinněji mezi lidmi v současném světě. Ano, byl jsi vyvolen z lidu a ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boha. Na poslání Krista Velekněze se podílej s láskou a radostí, a nikdy nehledej sebe, ale to, co je Kristovo…“

Poděkování otce Viktora

Po eucharistii následovalo poděkování otce Viktora Otci biskupovi za udělení kněžského svěcení: „Je to dar, který jsem si opravdu ničím nezasloužil. Bůh mě povolal a já jsem jenom odpověděl. Vše jsem dostal jako dar. I to, že jsem zde ve vaší diecézi, mi Bůh dal jako dar. Děkuji Vám za dnešní homilii a slova povzbuzení. Jsem dnes plný vděčnosti Bohu za dar povolání i za dar, že jste mě, Otče biskupe, přijal do tohoto kněžského společenství.“ Otec Viktor nezapomněl poděkovat svým rodičům: „Chci Vám poděkovat za dar života, za výchovu. Já jsem dnes zde díky Vám, protože jste v naší rodině stvořili prostředí, kde jsem mohl hledat Boha. Vzpomínám, jak jsem jednou volal ze semináře domů a nevěděl jsem, zda mám pokračovat dál (tj. ve studiu – pozn. redakce). A Vaše slova byla ´ani zůstaň v semináři, ani vrať se, ale konej Boží vůli a budeš šťastný´. A já jsem dnes šťastný. Proto Vám chci poděkovat a mám pro Vás slova povzbuzení sv. dona Bosca: ´Když mladý muž odejde do semináře, jeho místo doma není prázdné – tam si sedne Kristus. A Vy máte doma Krista – proto děkuji. Hvala!“

Otec Viktor po obřadu ve dveřích katedrály s rodiči a Otcem Vlastimilem; foto: Petr Samec

Otec Viktor poděkoval také všem přítomným kněžím a jeho zvláštní poděkování směřovalo oběma jeho rektorům ze semináře Redemptoris Mater. „Můj první rektor byl Piergiorgio, druhý Zdeněk. Vám jsem opravdu vděčný a bez Vás bych určitě dnes nebyl tady. Vy mě znáte možní lépe, než já znám sám sebe – mnohokrát, když jsme nemohl, Vy jste mi dodávali odvahu, mnohokrát jsem slyšel ´Odvahu, Viktore, Bůh s tebou počítá!´ A má slova nemohou vyjádřit mou vděčnost za to, že mi Vás Bůh poslal.“

Otec Viktor udělil před katedrálou požehnání řadě lidí; foto: Petr Samec