Biskup Pavel Posád vyzval jáhny k hlubokému společenství s Kristem

01.07.2019 Miroslav Bína

29. 6. 2019; České Budějovice; Kandidáti trvalého jáhenství přijali z rukou světícího biskupa Pavla Posáda jáhenské svěcení. Liturgie se v katedrále sv. Mikuláše zúčastnili kněží, jáhni i věřící z diecéze. V rámci českobudějovické diecéze vykonává službu trvalých jáhnů 25 mužů.

Snímky: Michal klečka / Člověk a víra

Pětice nových trvalých jáhnů se ujme služby v církvi napříč českobudějovickou diecézí. V Březnici se služby ujme Václav Benda a v Sušici Václav Pikeš. Josef Hejda zamíří do Pelhřimova, Zdeněk Šmelc do Milevska. Hlavatce a Soběslav se mohou těšit na Jana Nováka.

Fotogalerie

Podle biskupa Pavla Posáda si v nynější situaci rostoucího nedostatku kněží musí každý pastýř položit otázku: jak si uchovat vnitřní jednotu v průběhu někdy tak vyčerpávající služby?

„Řešení spočívá v hlubokém společenství s Kristem. Důležité je, aby se vztah s Ním vytvořený svěcením, stal živým ve vědomí i v jednání; všechno, co konám, konám ve společenství s Ním.“

Tato vnitřní orientace na Krista se podle něj může uskutečňovat také ve chvílích oddechu, ke kterému sám Ježíš vybídl učedníky, když se vrátili ze svého prvního misijního poslání (srov. Mk 6,31). „Velkodušné rozdávání se druhým není možné bez disciplíny a neustálého obnovování pravé niternosti naplněné vírou.“

Účinnost pastorační činnosti pak závisí především na modlitbě, jinak se služba stane prázdnými úkony. „Proto může být čas bezprostředního setkání s Bohem v modlitbě označen jako výsadní pastorační priorita. Je dechem duše, bez něhož jáhen nutně zůstane bez dechu, zbaven ‚kyslíku‘, optimismu a radosti, kterou potřebuje, aby se  den po dni nechal posílat jako dělník na Pánovu žeň.“

V sobotu 13. července v 10 hodin přijmou v katedrále jáhenské svěcení budoucí kandidáti kněžství Jan Rothschedl Miroslav Štrunc z rukou diecézního biskupa Vlastimila Kročila.

 

Obnovení trvalého jáhenství je plodem II. Vatikánského koncilu

Svátost apoštolské služby má tři stupně. „A tak Bohem ustanovenou církevní službu vykonávají na různých stupních kněžství ti, kteří se už odedávna nazývají biskupy, kněžími a jáhny.“ (Lumen gentium, č. 28.)

Jáhenská služba je v církvi dokumentována již od dob apoštolů. Ustálená tradice, potvrzená sv. Irenejem, spatřovala počátek jáhenství v události ustanovení „sedmi“, o nichž mluví Skutky apoštolů (6,1-6). Svatý Pavel pozdravuje jáhny společně s biskupy na začátku listu Filipanům a v prvním listě Timoteovi posuzuje kvality a ctnosti, jimiž mají být okrášleni, aby mohli důstojně plnit svůj úřad (srov. 1 Tim 3,813). Na počátečním stupni stojí tedy jáhni, jejichž službu měla církev vždy ve veliké úctě.

Tuto služebnou strukturu církve včetně jáhenství dosvědčuje také patristická literatura. Pro sv. Ignáce z Antiochie je jáhenská služba službou Ježíše Krista, který byl na počátku věků u Otce a zjevil se na konci časů. Nejsou služebníky jídla a pití, ale služebníky Boží církve.

Jáhenské svěcení tedy nemá být považováno jen za stupeň ke kněžství. Obnovení jáhenství coby vlastního a trvalého hierarchického stupně bylo jedním z plodů II. Vatikánského koncilu. Na základě historických událostí a pastoračních požadavků došlo k oživení křesťanských společenství, která se začala více podobat společenstvím prvotní církve, založeným apoštoly za působení Ducha svatého, jak o tom svědčí Skutky apoštolů.

Při rozhodování o obnovení trvalého jáhenství proto byl a je důležitý požadavek bezprostřední přítomnosti jáhnů v různých prostředích – rodiny, práce, školy ad. Je také užitečné, aby jáhni vykonávající službu v oblasti liturgické, pastorační, sociální a charitativní, byli posilněni a těsněji spojeni s oltářem vkládáním rukou, dochovaným už od apoštolů, aby tak plnili svou službu účinněji s pomocí svátostné milosti jáhenství. (Srov. Základní normy pro formaci trvalých jáhnů, směrnice pro službu a život trvalých jáhnů; Sekretariát ČBK, Praha 2002)

(Autor článku: Miroslav Bína)

Čtěte také: Noví jáhni se ujmou služby