Historie

Papež Pius VI. - zakladatel diecéze

Základní informace o českobudějovické diecézi

Za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II. dochází k mnoha reformám církevní správy v zemích rakouské monarchie. Ze zásahů, které lze počítat k pozitivním, bylo založení několika biskupství. Za panování Josefa II. vzniká též biskupství českobudějovické. Prvním biskupem jmenoval císař olomouckého kanovníka Jana Prokopa hraběte Schaaffgotscheho, který si měl vyžádat schválení papežského stolce. Pražský arcibiskup v té době se založením tohoto biskupství též souhlasil a podal do Říma žádost o jeho zřízení. Papež Pius VI. bulou "Cunctis ubique" ze dne 20. 9. 1785 nové biskupství zakládá a současně potvrzuje jmenování Schaaffgotscheho biskupem. Novému biskupovi je určen za katedrální chrám farní kostel sv. Mikuláše, při kterém je zřízena katedrální kapitula. Sídlem biskupa se stala bývalá kolej piaristů. Na Nový rok 1786 oznamuje biskup pastýřským listem kněžím a věřícím kraje budějovického, táborského, prácheňského a klatovského, že tímto dnem vchází v platnost zakládací bula a vzniká biskupství českobudějovické.

Jan Prokop Schaaffgotsche - první biskup

Roku 1808 byly k diecézi českobudějovické připojeny Železná Ruda a Grafenried, které do té doby patřily diecézi řezenské. Po připojení Vitorazska k Československu 31. 7. 1920 spravoval tamní čtyři farnosti českobudějovický biskup jako apoštolský administrátor; do českobudějovické diecéze byly plně začleněny až v r. 1937. Po obsazení pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem Německem na podzim r. 1938 byl pro zabraná území zřízen biskupský komisariát Vyšší Brod. S platností od 1. 1. 1940 byl rozdělen na čtyři části spravované biskupy ze sousedních německých diecézí (Linz, St. Pölten, Passau, Regensburg) ve funkci apoštolských administrátorů. Tato jejich funkce zanikla de facto osvobozením r. 1945, de iure až v lednu 1946.

Při vzniku plzeňské diecéze r. 1993 byl jí z českobudějovické diecéze postoupen celý vikariát domažlický, větší část nepomuckého vikariátu a polovina vikariátu klatovského - celkem 89 farností o rozloze cca 2 500 km2 s cca 115 000 obyvateli, kde působilo 19 kněží.

Poněkud byly tehdy upraveny i hranice s pražskou arcidiecézí (které byla postoupena jedna farnost a od ní převzato 7 farností) a královéhradeckou diecézí (od které bylo převzato 8 farností a jedna expozitura).

Znak českobudějovické diecéze

Pod stříbrnou hlavou se třemi osmihrotými zlatými hvězdami jsou v černém poli tři zlatá jablka (1+2) s lístky na stopkách. Za štítem je latinský kříž provázený mitrou a dovnitř obrácenou berlou, vše zlaté. 

Jako štítové znamení jsou zvolena jablka, která se v českém prostředí stala atributem sv. Mikuláše, hlavního patrona diecéze. Černá a zlatá jsou odvozeny ze znaku pražského arcibiskupství, z něhož se oddělila českobudějovická diecéze. Hlava štítu je převzata ze znaku papeže Pia VI., který diecézi dne 20. září 1785 zřídil bulou "Cunctis ubique".


Jiří Paďour

(2002 - 2014, od r. 2014 emeritní biskup)

Biskupské heslo: Dominus Deus magnus est. (Pán Bůh je veliký.)

Mons. Jiří Paďour, OFMCap.

Narodil se 4.4.1943 ve Vraclavi, okres Ústí nad Orlicí. Na kněze byl vysvěcen 21.06.1975 v Praze. Po vysvěcení působil v letech 1975-77 jako kaplan v Mariánských Lázních a dvou okolních farnostech. V červenci 1977 ztratil tzv. "státní souhlas". 4.10.1978 se konala jeho tajná obláčka - vstup do kapucínského řádu, založeného v r. 1528. V letech 1978-79 byl neoficiálním sekretářem kardinála Františka Tomáška. Po jasném odmítnutí spolupráce s StB v r. 1979 byl ze sekretariátu kardinála propuštěn. Věčné řeholní sliby složil tajně 10.12.1983. 
Dne 9.4.1991 byl poprvé zvolen provinciálem na první poválečné kapitule kapucínského řádu 19.9.1994 byl znovu zvolen provinciálem řádu. Pražským pomocným biskupem ho jmenoval papež Jan Pavel II. 3.12.1996 a současně mu udělil titulární diecézi ausuccurénskou. Biskupské svěcení přijal z rukou pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka 11.1.1997 ve svatovítské katedrále v Praze. 
Biskupem-koadjutorem českobudějovické diecéze byl jmenován 23.2.2001; vedení českobudějovické diecéze se ujal 25.9.2002.
V rámci České biskupské konference byl Jiří Paďour biskupem-delegátem pro zasvěcený život. S ohledem na svůj zdravotní stav nabídl Mons. Paďour v říjnu 2013 do rukou Svatého otce Františka rezignaci na svůj úřad. Ten ji dne 1.3.2014 přijal. Zbytek života pak trávil v českobudějovické biskupské rezidenci. Zemřel v hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích v pátek 11.12.2015, zaopatřen svatými svátostmi a 19.12.2015 byl pohřben do biskupské hrobky na hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích.
Memento na otce biskupa Mons. Jiřího Paďoura, OFMCap.


Antonín Liška

(1991-2002)

Biskupské heslo: Evangelizare pauperibus. (Hlásat evangelium chudým.)

ThDr. Antonín Liška, CSsR

Narodil se 17.9.1924 v Bohumilicích. Studoval na redemptoristickém gymnáziu a vstoupil do této kongregace (sliby složil 15.8.1944) a studoval na jejím učilišti v Obořišti. Spolu s ostatními řeholníky byl od dubna 1950 internován v Králíkách a na podzim nasazen do pracovních jednotek (PTP). V této době byl v Praze pražským pomocným biskupem Kajetánem Matouškem dne 22. září 1951 tajně vysvěcen na kněze. Po návratu z vojenské služby působil v různých civilních zaměstnáních ve svém rodišti a jeho okolí. V duchovní správě mohl působit až od 15.5.1971, kdy se stal administrátorem v Poříčí n. Sázavou (pražská arcidiecéze). Na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích získal doktorát teologie. Podílel se na ekumenickém překladu Písma svatého, stal se oficiálem interdiecézního církevního soudu. 1.6.1987 byl jmenován kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta. 19.5.1988 byl jmenován titulárním biskupem z Vergi a pomocným biskupem pražským, biskupské svěcení přijal z rukou kardinála Františka Tomáška 11.6.1988. Biskupem českobudějovickým byl jmenován papežem Janem Pavlem II. 28. srpna 1991 a úřadu se ujal 9.11.1991. Zemřel 15.10.2003 v Českých Budějovicích, pohřben na hřbitově u sv. Otýlie.


Miloslav Vlk

(1990 - 1991)

Miloslav kardinál Vlk

Narodil se 17. 5. 1932 v Líšnici (farnost Sepekov, okres Písek).
Gymnázium vystudoval v Českých Budějovicích, pak studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (obor archivnictví) a působil v Českých Budějovicích jako archivář.  V letech 1964-68 studoval na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích a 23. 6. 1968 byl biskupem Hlouchem vysvěcen na kněze.
Zprvu působil jako biskupský sekretář, pak jako administrátor farnosti Lažiště (1971-1972) a Starý Rožmitál (1972-1978). Po odnětí státního souhlasu 1.10.1978 pracoval v Praze v civilních zaměstnáních (jako umývač výloh, později jako archivář banky). Od 1.1.1989 mohl opět působit v duchovní správě na Klatovsku, 14.2.1990 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován českobudějovickým biskupem, konsekrován (pražským pomocným biskupem Antonínem Liškou) a současně intronizován byl 31.3.1990 v katedrále sv. Mikuláše v Č. Budějovicích. 27.3.1991 byl jmenován arcibiskupem pražským a do své intronizace v Praze (1.6.1991) spravoval českobudějovickou diecézi již jen jako administrátor. 26.11.1994 byl jmenován kardinálem.


Josef Hlouch

(1947 - 1972)

Josef Hlouch

Narodil se 26.3.1902 v Lipníku u Třebíče (diecéze brněnská). Na kněze vysvěcen 5.7.1926 v Olomouci. Promován doktorem teologie. Profesorem na bohoslovecké fakultě v Olomouci. Českobudějovickým biskupem jmenován 25.6.1947, konsekrován 15.8.1947 apoštolským internunciem Xaveriem Ritterem v Olomouci, intronizován 7.9.1947 v Českých Budějovicích. Od května 1950 internován ve své rezidenci, od března 1952 mimo diecézi, do které se mohl vrátit až 9. června 1968, kdy se ujal svého úřadu. V letech 1969 - 1971 provedl generální opravu katedrály sv. Mikuláše. Zemřel 10.6.1972 v Českých Budějovicích, pohřben na hřbitově u sv. Otýlie.


Šimon Bárta

(1920 - 1940)

Šimon Bárta

Narodil se 27.10.1864 v Žimuticích u Týna nad Vltavou. Na kněze vysvěcen 16.3.1889 v Římě. Kaplanem v Sedlici u Blatné, katechetou v Českých Budějovicích a v Pelhřimově. Papežem Benediktem XV. dne 16.12.1920 jmenován českobudějovickým biskupem, konsekrován a intronizován 20.2.1921 v katedrále v Českých Budějovicích pražským arcibiskupem Františkem Kordačem. Zemřel 2.5.1940, pohřben v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Otýlie.


Josef Antonín Hůlka

(1907 - 1920)

Josef Antonín Hůlka

Narodil se 10.2.1851 ve Velenovech na klatovsku. Na kněze vysvěcen 18.7.1875 v Českých Budějovicích. Kanovníkem, kancléřem Biskupské konzistoře. Dne 4.12.1907 jmenován českobudějovickým biskupem, potvrzen papežem Piem X. dne 16.12.1907, konsekrován 6.1.1908. Zemřel 10.2.1920, pohřben v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Otýlie.


Martin Josef Říha

(1885 - 1907)

Martin Josef Říha

Narodil se 11.11.1839 v Oslově u Písku. Na kněze vysvěcen 27.7.1862 v Českých Budějovicích. Dne 11.6.1869 promoval na univerzitě ve Vídni na doktora teologie, od 1.10.1871 profesorem morální teologie na bohosloveckém učilišti v Českých Budějovicích. Biskupem jmenován 7.7.1885, dne 27.7.1885 potvrzen papežem Lvem XIII., konsekrován a intronizován 6.9.1885 v katedrále v Českých Budějovicích arcibiskupem Františkem Schönbornem. Zemřel 7.2.1907, pohřben v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Otýlie.


František Schönborn

(1883 - 1885)

František Schönborn

Narodil se 24.1.1844 v Praze. Studoval nejprve práva a později teologii v Římě. Na kněze vysvěcen 18.8.1873 ve farním kostele v Lukavici. Po svěcení pokračoval ve studiích v Innsbrucku a v Římě, kde byl r. 1875 promován na Gregoriánské univerzitě na doktora teologie. V letech 1875 - 1879 kaplanem v Plané u Mariánských Lázní, od r. 1879 vícerektorem a rektorem pražského knězského semináře. Českobudějovickým biskupem jmenován 22.8.1883, potvrzen papežem Lvem XIII. dne 28.9.1883, konsekrován v Praze v kostele sv. Salvátora kardinálem Bedřichem Schwarzenbergem dne 18.11.1883, intronizován v Českých Budějovicích dne 25.11.1883. Pražským arcibiskupem jmenován 21.5.1885, kardinálem 24.5.1889, zemřel 25.6.1899 v Sokolově, pohřben ve svatovítské katedrále v Praze.


Jan Valerián Jirsík

(1851 - 1883)

Jan Valerián Jirsík

Narodil se 19.6.1798 v Kácově (diecéze královehradecká). Studoval v Hradci Králové a v Praze. Na kněze vysvěcen 28.12.1820. Působil na mělnicku: kaplanem v Cítově, v Roudnici n. Labem, v Železné Hoře, farářem v Minicích. Od r. 1836 kanovníkem svatovítským. Po Pěšinovi redaktorem časopisu ČKD. 25.3.1851 jmenován českobudějovickým biskupem, 5.9.1851 potvrzen papežem Piem IX., konsekrován 19.10.1851 v Praze ve svatovítské katedrále, intronizován 1.11.1851 v Českých Budějovicích. Publikoval česky psaná díla: Škola nedělní, Proč jsem se stal katolíkem, Bohomil, Populární dogmatika, Dvanáctero listů k odděleným bratřím. Založil v Českých Budějovicích české gymnázium. Zemřel 23.2.1883, pohřben v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Prokopa.


Josef Ondřej Lindauer

(1845 - 1850)

Josef Ondřej Lindauer

Narodil se 29.11.1784 v Plzni. Na kněze vysvěcen 15.8.1807 v Praze. Působil na plzeňsku: kaplanem v Malesicích, Horšicích, Letinech, děkanem v Přešticích a arciděkanem v Plzni. Od r. 1835 členem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Českobudějovickým biskupem jmenován 22.9.1845, potvrzen papežem Řehořem XVI. 25.11.1845, konsekrován 18.1.1846 v Praze ve svatovítské katedrále arcibiskupem Schrenkem. Intronizován 2.2.1846 v Českých Budějovicích. Zemřel 5.6.1850, pohřben na hřbitově u sv. Prokopa do prostého hrobu.


Arnošt Konstantin Růžička

(1815 - 1845)

Arnošt Konstantin Růžička

Narodil se 21.12.1761 v Tloskově u Neveklova (pražská arcidiezéce). Na kněze vysvěcen 15.7.1785 v Praze, po vysvěcení působil jako vícerektor a později jako rektor generálního semináře ve Lvově. Od 20.7.1794 kanovníkem v Českých Budějovicích, od 12.10.1797 generálním vikářem. Po dobu sedisvakance řídil českobudějovickou diecézi. Biskupem jmenován 15.6.1815, potvrzen papežem Piem VII., 25.8.1816 konsekrován v Praze v kostele sv. Voršily pražským arcibiskupem Václavem Chlumčanským, 22.9.1816 intronizován v Českých Budějovicích. Zemřel 18.3.1845, pohřben v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Prokopa na Starém Městě.


Jan Prokop Schaaffgotsche

(1785 - 1813)

Jan Prokop Schaaffgotsche

Narozen 23.5.1748 v Praze, na kněze vysvěcen 25.5.1771 ve Vídni. Byl kanovníkem v Olomouci a současně i v Hradci Králové, kde byl krátký čas generálním vikářem. Biskupem byl jmenován 18.4.1784, potvrzen papežem Piem VI. 26.9.1785, konsekrován v Praze ve svatovítské katedrále dne 11.12.1785 pražským arcibiskupem Antonínem Petrem Příchovským, intronizován 26.2.1786 v Českých Budějovicích. Zemřel 8.5.1813, pohřben v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Prokopa na Starém Městě.