Sušice – poutní kostel sv. Andělů Strážných
Krásnou dominantou Sušice je raně barokní kostelík sv. Andělů Strážných na vrchu Stráži, místními důvěrně nazývaný „Andělíček“. Od kostelíka, obklopeného ambity, je nádherný výhled na město a pošumavskou krajinu, a tak ti, kteří se rozhodnou ke kostelíku na vrchol kopce vylézt, nebývají zklamáni, přestože se nedostanou za zdi této malé andělské pevnosti. Svátek svatých Andělů Strážných, stanovený na den 2. října, rozšířil na celou Církev papež Klement X. v r. 1670. Poutních míst k Andělu Strážci není mnoho a sušický kostel je bezesporu nejvýznamnějším v rámci celé České republiky. V naší diecézi se nachází také kaple Anděla Strážce na lesnatém kopci nad Volyní, ale zde se jedná o drobný objekt podstatně menšího, lokálního významu.
K místu nad Sušicí se váže několik legend. Jedna z nich vypráví o chlapci, který v lese sbíral jahody a šlápnul přitom na hada. Ten zasyčel a obtočil se mu kolem nohy. Hošík zkameněl hrůzou, ale záhy vedle sebe spatřil anděla, jenž se k němu s úsměvem naklonil. Had spadl na zem a zmizel. Chlapcovi rodiče spolu s jinými zbožnými rodinami prý nechali namalovat obraz Anděla Strážce a postavili tu malou kapli.
Historickým faktem je, že kostelík založil kvardián kapucínů Ladislav z Bílina r. 1682, dne 3. srpna 1683 jej posvětil pražský biskup Jan Dlouhoveský. Ambity byly přistavěny až později, r. 1735. Areál má oblíbenou dispozici poutních míst s ústřední svatyní, kterou obklopují ze všech stran zmíněné ambity s vnitřními arkádami. Centrální kaple je poměrně malá budova na čtvercovém půdorysu. V nárožích ambitů jsou ještě navíc kapličky sv. Maří Magdalény, sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Staroboleslavské. Na základě nařízení z r. 1791 muselo být bohužel toto krásné poutní místo zavřeno, obrazy byly přeneseny do děkanského kostela. Teprve 1. května 1799 na naléhání magistrátu, celé obce i děkana P. Prokopa Podlešňovice došlo opět k otevření kaple a obraz Anděla Strážce byl slavnostně přenesen zpět v průvodu. Poutní místo od té doby žije prakticky až do současnosti, poutě k Andělům Strážným se držely i za komunistického režimu. R. 1882 bylo k 200. výročí založení poutní místo opraveno a budovy získaly historizující neorománský vzhled, jak je patrné ze starých fotografií (tyto prvky byly odstraněny při pozdějších opravách). Při příležitosti oslav jubilea tehdy také papež Lev XIII. udělil týdenní odpustky pro toto poutní místo. Do ústřední svatyně byl pořízen nový oltář se sochami andělů, tak jak je známe dnes. Poslední opravy proběhly v r. 1994, obraz Anděla Strážce je v průběhu roku uložen mimo poutní areál.
(Černý Jiří: Poutní kostely a kaple v českobudějovické diecézi, seriál o živých, zaniklých a zapomenutých poutních místech, in Setkání – Aktuality, periodikum českobudějovické diecéze. č. 18 – 19, 2000, s. 3.)