Misijní klubka dvou diecézí se vydala k Pražskému Jezulátku

Pouť 120 dětí a rodin z Českobudějovické a Královehradecké dieceze za povolání našich dětí a za děti, které si Pán už k sobě povolal, začala v sobotu 9. prosince ráno na různých místech republiky.

V Českých Budějovicích, Lukavci, Táboře a okolí, v Proseči malí misionáři dlouho nevyspávali. Například vlak z Českých Budějovic vyjížděl v 6:53. V Táboře přistoupila další skupina a tak přes centrum Prahy k Jezulátku z jihu Čech putovalo přes 50 dětí a rodičů. Celkový počet 120 doplnilo klubíčko z Lukavce a Proseče v karmelitánském kostele na Malé Straně.

Zde čekal P. Karel Mec, omi, současný misionář mezi mládeží v německé Fuldě a budoucí misionář v Zimbabwe. Pro mši svatou vybral texty o misionářích a v kázání všem připomněl náš život v plnosti, který máme v Bohu, a naše vyslání tuto radost a plnost přinášet do světa. Beze strachu, i prorok Izaiáš z prvního čtení se obával, ale Bůh požehnal jeho ústům a dodal mu odvahu. Prosečské klubíčko si připravilo na začátek liturgie krásný taneček, v obětním průvodu děti i rodiče otci Karlovi přinášeli červená srdíčka za své a svěřené děti a bílá srdíčka se jmény dětí, která už Pán povolal k sobě. Byl očekáván jeden budoucí misionář, P. Karel, ale na konci mše svaté se náhle zjevil P. Anastazio z karmelitánské misie ve Středoafrické republice, které mu dětská misijní pouť rozhodně udělala radost, a důrazně všechny vyzval k častější návštěvě Pražského Jezulátka. To je výzva!

Program poutě pokračoval společným obědem a programem u sester boromejek u sv. Karla Boromejského pod Petřínem. Po obědě se měly děti možnost více seznámit díky hrám, v nichž se promíchaly skupinky z diecézí již ráno rozdělené podle barev světadílů. Takže se např. jako modrá Austrálie a Oceánie sešly děti z Lukace a Proseče a měly možnost si spolu zasoutěžit.

Stanoviště se zaměřila tematicky na sobotní den – bylo možné řešit kvíz o Pražském Jezulátku, ale i vystoupat společně na K2, přenést klokaní mládě nebo si zatančit domorodý tanec. K pouti nedílně patří cesta za Bohem i trocha nepohodlí, společná setkání a cesta, a malinko pouťových atrakcí (což naplnila adventní Praha měrou vrchovatou). To vše se v tomto dnu odehrálo. Bohu a všem díky.

(Zdroj: Hana Koukalová, PMD)