Literární večer: „Taťána Lukešová, známá – neznámá“
Z knihy autorčiných vzpomínek „Píšu, dokud si pamatuju“ čte Helena Němcová z farnosti při českobudějovickém klášterním kostele.
Na klavír hraje Eliška Leitkepová.
„Taťána Lukešová, známá – neznámá“ – to je nadpis večera věnovaného autorce, která od poloviny 70tých let psala povídky, fejetony, pohádky a náměty pro dětské divadlo. Posledních asi 10 let publikovala své fejetony a povídky také v Katolickém týdeníku a v Cyrilometodějském kalendáři.
Letos Katolický týdeník vydal vzpomínky Taťány Lukešové v knize „ Píšu, dokud si pamatuju“. Doplňují je ještě autorčiny deníkové záznamy a texty, ve kterých na ni vzpomínají různé osobnosti. Vzpomínky Taťány Lukešové v sobě skrývají celou tragiku 20. století s jeho hrůzami i nadějemi. Jsou jedním z mnoha svědectví o proměnách Československa, o všedním životě v obou totalitách a hlavně o tom, jak komunističtí zločinci z povolání zacházeli s nejtalentovanějšími lidmi a jejich rodinami.
Úryvky z knihy přednese Helena Němcová z farnosti při českobudějovickém klášterním kostele. Četbu hrou na klavír zarámuje Eliška Leitkepová.