Katolická církev v roce 2016 investovala téměř miliardu korun do společensky prospěšných aktivit
Usilujeme o lokální a udržitelné hospodaření podporující rozvoj regionů
Do své budoucí soběstačnosti investovaly diecéze římskokatolické církve v loňském roce celkem 1,1 miliardy korun, tj. o cca 20 % více než v r. 2015. Zatímco v roce 2015 směřovala převážná část těchto investic do speciálně zřízeného Katolického fondu, v roce 2016 investice směřovaly především do nemovitostí, zemědělské a lesní půdy a hospodářských aktivit církve. Konkrétně šlo o 902 milionů korun, tedy více než 80 % veškeré investované částky.
„Již dříve jsme dávali najevo, že hospodaření s poli a lesy je pro nás jednou z budoucích priorit. I když zisk je pro nás samozřejmě důležitý, mnohem víc nám jde o dlouhodobou podporu krajiny a udržitelný rozvoj. Není pro nás důležité vytvářet krátkodobý zisk, ale starat se o půdu a lesy tak, aby zde byly i za sto, dvě stě let. Půda je Božím darem, proto je důležité, aby to, co na našich polích roste, sloužilo k obživě člověka,“ říká Stanislav Přibyl. Při svém hospodaření se církev snaží podporovat v regionech tvorbu přidané hodnoty a navazujících pracovních míst. Pokud to jde, usilují jednotlivé diecéze, aby zpracování výnosů z církevních polí a lesů probíhalo ve stejném regionu, ve kterém hospodaří.
Do finančních investic vložily diecéze katolické církve v loňském roce 176 milionů korun a částka vložená do Katolických fondů ke konci roku vzrostla na 980 milionů korun. Majetek Růstového fondu spravovaného ČSOB ke konci roku 2016 činil 771 milionů korun a majetek Výnosového fondu spravovaného Českou spořitelnou tvořil 209 milionů korun. „Naše finanční investice podléhají přísným etickým pravidlům. V žádném případě neinvestujeme například do zbrojního či tabákového průmyslu a preferujeme investice do společností podnikajících eticky a udržitelným způsobem. Věříme, že i touto formou můžeme přispívat ke zlepšování života společnosti,“ vysvětluje Karel Matyska, ekonomický poradce České biskupské konference.
Miliarda na společensky prospěšné aktivity a zlepšení života v regionech
Ke zlepšení života v regionech přispívají jednotlivé diecéze katolické církve nejen skrze své hospodaření, ale také pomocí přímých výdajů na zdravotnictví, vzdělávání, kulturní a sociální aktivity a opravu památek. Na tyto aktivity ve společenském zájmu vydaly všechny diecéze v souhrnu v loňském roce téměř miliardu korun, konkrétně 903 milionů korun. Nejvíce prostředků – 704 milionů korun – putovalo na opravu kulturních památek. Zbytek peněž šel do školství a do sociální a zdravotnické oblasti.
„Snažíme se, aby působení církve v regionech bylo vnímáno pozitivně. Pečujeme o krajinu jako celek, tedy nejen o lesy a pole, ale také o kulturní památky. Dáváme lidem příležitost k práci i kvalitnímu životu, staráme se o potřebné, osamocené a nemocné, podporujeme vzdělání dětí a pořádáme kulturní a společenské akce. Chceme, aby obce byly místem setkávání lidí a aby se v nich dobře žilo. Naše aktivity přitom nejsou omezeny pouze na věřící, ale pomáhají celé společnosti,“ říká Tomáš Holub, plzeňský biskup a předseda ekonomicko-právní komise České biskupské konference.
To, že církev bere oblast veřejně prospěšných aktivit vážně, dokládá i fakt, že v současnosti provozují její diecéze přímo či nepřímo 337 charit, 60 škol a školských zařízení a celkem 145 hospiců a středisek domácí péče. V neposlední řadě církev skrze projekt cirkevnituristika.cz přispívá i k rozvoji cestovního ruchu v regionech a k propagaci památek a míst mimo velká turistická centra. Jedná se o kombinaci duchovních služeb a turistického ruchu. Umožňuje lidem zpomalit, uvědomit si duchovní rozměr života a zároveň jim zpřístupňuje bohaté kulturní dědictví naší země.
Výnosy z vlastního hospodaření římskokatolické církve vzrostly o 11 %
Příjmy římskokatolické církve lze rozdělit do čtyř hlavních oblastí, mezi které patří výnosy z vlastního hospodaření, přijaté dary a kostelní sbírky, státní příspěvek (který se každý rok o 5 % snižuje) a roční splátka finanční náhrady za nevydaný církevní majetek. V současnosti tvoří peníze od státu největší část příjmů římskokatolické církve, v budoucnu se ale bude muset církev spolehnout především na vlastní hospodaření. Výnosy z vlastního hospodaření v roce 2016 meziročně vzrostly o cca 11 % a dosáhly výše 1,4 miliardy korun.
„Cílem je zvyšovat i v následujících letech výnosy z vlastního hospodaření tak, aby se staly co nejdříve hlavním zdrojem našich příjmů. Díky tomu pak budeme moci i nadále investovat do společensky prospěšných aktivit a pomoci bližním,“ říká Tomáš Holub.
Příspěvek státu v roce 2016 činil 848 milionů korun, což je o 44 milionů méně než v roce 2015. Výše roční splátky finanční náhrady za nevydaný církevní majetek všem diecézím v roce 2016 činila 1,3 miliardy korun. Státní příspěvek přestane být vyplácen v roce 2030 a finanční náhrada v roce 2043. Výše finanční náhrady v roce 2016 byla částka 30x nižší, než kolik stát zaplatil tento rok na úrocích ze státního dluhu. Na daních odvedly diecéze římskokatolické církve v roce 2016 téměř 114 milionů korun.
Nejen dobrý hospodář, ale i dobrý zaměstnavatel
Diecéze římskokatolické církve v roce 2016 poskytovaly zaměstnání více než 12 tisícům lidí, ať již jako přímí zaměstnavatelé či zprostředkovaně skrze církevní charity, které jsou zřizovány jednotlivými diecézemi. Na mzdy pro přímé zaměstnance biskupství a na svou hlavní činnost (služby církve jako např. křty, svatby, pohřby, pastoraci, opravy kulturních památek) vynaložila katolická církev v roce 2016 částku ve výši 2,6 mld Kč. Průměrná mzda duchovních činila necelých 19 300 korun a zvýšila se tak meziročně o 7 %. U civilních zaměstnanců (učitelé, sociální pracovníci, zaměstnanci v lesnictví, zemědělství, zdravotnictví apod.) církev pokračovala v plnění svého závazku být dobrým a stabilním zaměstnavatelem.
„Církev musí být již z principu nejen dobrý hospodář, který se stará o naši krajinu a půdu, ale také dobrý a férový zaměstnavatel. Chceme být stabilním prvkem v dnešní uspěchané společnosti, a to na všech úrovních, od duchovního života jednotlivce až po jistotu zaměstnání a dobrého zacházení,“ uzavírá Tomáš Holub.
Zdroj: ČBK