Historie

Papež Pius VI. - zakladatel diecéze

Základní informace o českobudějovické diecézi

Za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II. dochází k mnoha reformám církevní správy v zemích rakouské monarchie. Ze zásahů, které lze počítat k pozitivním, bylo založení několika biskupství. Za panování Josefa II. vzniká též biskupství českobudějovické. Prvním biskupem jmenoval císař olomouckého kanovníka Jana Prokopa hraběte Schaaffgotscheho, který si měl vyžádat schválení papežského stolce. Pražský arcibiskup v té době se založením tohoto biskupství též souhlasil a podal do Říma žádost o jeho zřízení. Papež Pius VI. bulou "Cunctis ubique" ze dne 20. 9. 1785 nové biskupství zakládá a současně potvrzuje jmenování Schaaffgotscheho biskupem. Novému biskupovi je určen za katedrální chrám farní kostel sv. Mikuláše, při kterém je zřízena katedrální kapitula. Sídlem biskupa se stala bývalá kolej piaristů. Na Nový rok 1786 oznamuje biskup pastýřským listem kněžím a věřícím kraje budějovického, táborského, prácheňského a klatovského, že tímto dnem vchází v platnost zakládací bula a vzniká biskupství českobudějovické.

Jan Prokop Schaaffgotsche - první biskup

Roku 1808 byly k diecézi českobudějovické připojeny Železná Ruda a Grafenried, které do té doby patřily diecézi řezenské. Po připojení Vitorazska k Československu 31. 7. 1920 spravoval tamní čtyři farnosti českobudějovický biskup jako apoštolský administrátor; do českobudějovické diecéze byly plně začleněny až v r. 1937. Po obsazení pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem Německem na podzim r. 1938 byl pro zabraná území zřízen biskupský komisariát Vyšší Brod. S platností od 1. 1. 1940 byl rozdělen na čtyři části spravované biskupy ze sousedních německých diecézí (Linz, St. Pölten, Passau, Regensburg) ve funkci apoštolských administrátorů. Tato jejich funkce zanikla de facto osvobozením r. 1945, de iure až v lednu 1946.

Při vzniku plzeňské diecéze r. 1993 byl jí z českobudějovické diecéze postoupen celý vikariát domažlický, větší část nepomuckého vikariátu a polovina vikariátu klatovského - celkem 89 farností o rozloze cca 2 500 km2 s cca 115 000 obyvateli, kde působilo 19 kněží.

Poněkud byly tehdy upraveny i hranice s pražskou arcidiecézí (které byla postoupena jedna farnost a od ní převzato 7 farností) a královéhradeckou diecézí (od které bylo převzato 8 farností a jedna expozitura).

Znak českobudějovické diecéze

Pod stříbrnou hlavou se třemi osmihrotými zlatými hvězdami jsou v černém poli tři zlatá jablka (1+2) s lístky na stopkách. Za štítem je latinský kříž provázený mitrou a dovnitř obrácenou berlou, vše zlaté. 

Jako štítové znamení jsou zvolena jablka, která se v českém prostředí stala atributem sv. Mikuláše, hlavního patrona diecéze. Černá a zlatá jsou odvozeny ze znaku pražského arcibiskupství, z něhož se oddělila českobudějovická diecéze. Hlava štítu je převzata ze znaku papeže Pia VI., který diecézi dne 20. září 1785 zřídil bulou "Cunctis ubique".